+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Penzion Zátiší

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

    Osek, 33821

    (ve vzdálenosti 8,1 km od Penzion Zátiší)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původem gotický kostel s obdélnou věží a odsazeným  uzavřeným kněžištěm. Při barokizaci stavby vestavěny do průčelních rohů lodi věže, představeny předsíň a po stranách kněžiště připojeny kaple s oratoří. Fasády kostela členěny pilastry. Okna v šambránách s uchy mají segmentový záklenek. V závěru se zachovaly fragmenty kružeb dvojdílných oken, bez sférických prvků. Před průčelní vstup představena drobná předsíň - obdélná s okosenými rohy. Průčelí vrcholí dvojicí věží s vysokými jehlancovými střechami. Věže svírají štít se segmentovým nástavcem. V kněžišti kostela se zachovala gotická žebrová klenba.

  • Dumetovský dům

    Dumetovský dům

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 8,3 km od Penzion Zátiší)

    Tato státem památkově chráněná stavba představuje nejlépe dochovaný měšťanský dům ve městě Rokycany. První zmínka o domě pochází z roku 1542. Dům pravděpodobně stál na svém místě už dávno předtím, minimálně od 14. století, ale teprve renesanční přestavba v 16. století mu dala dnešní dispozici. V majetku Dumetů zůstal dům až do roku 1601. V 18.století dům prošel celkovou barokní přestavbou. Původně renesanční měšťanský dům pokryla hravá pozdně barokní fasáda.

  • Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 8,3 km od Penzion Zátiší)

    Kostel Panny Marie Sněžné, neboli děkanský kostel, je hlavní rokycanskou sakrální stavbou. Existence kostela je zmiňována současně s prvními doloženými zprávami o městě z roku 1110. Dnešní kostel dodnes nese znaky vysoké vznosné gotické stavby zejména v oblasti presbyteria, kde se uchovaly gotické opěrné pilíře. Po požáru jej znovu barokně přestavěl architekt Palliardi v r. 1788, avšak bez věže nahrazené pouze dřevěnou zvonicí. Věž přistavěl až v roce 1823 pražský stavitel Hoger. Budova je trojlodní. Obsahuje nádherný hlavní oltář ze tří druhů mramoru v rokokovém slohu.

    K chrámovému pokladu náleží zajímavá gotická zlacená bronzová monstrance, překrásná barokní stříbrná paprskovitá monstrance s drahými kameny a perlami a dva bohatě tepané zlacené stříbrné barokní kalichy. Z chrámových textilií je světově proslulá gotická kasule rokycanská s vyšívanou postavou Sv. Alžběty, Panny Marie a další světice.

  • Hirschova vila

    Hirschova vila

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 8,6 km od Penzion Zátiší)

    Hirschova vila, spíše však zámeček, je jedna z nejčistších ukázek neorenesanční architektury v Rokycanech. Izolovaně stojící objekt je na severní straně otočen do továrního dvora, zatímco na jihu hledí do upravené zahrady. Hirschova vila je patrová, přísně symetrická stavba s dominantním jižním průčelím. Jeho fasádu člení hluboký střední rizalit s hlavním vchodem ukrytým v předsíňce mezi dvojitým sloupovým. V prvním patře přechází rizalit v monumentální balkon s balustrádovým zábradlím. Vnější hranici rizalitu zde vymezují po stranách jónské sloupy. Střední trakt vily ještě opticky zvyšuje atika s balustrádou. Nad oběma bočními trakty se zdvíhají nárožní věžice ve tvaru komolého jehlance inspirované francouzskou neorenesancí. Slohový ráz vily dotvářejí i takové detaily jako původní komíny z neomítnutých cihel na střeše, nebo dřevěné vstupní dveře s plastickými ornamenty. Prostor před domem tvoří reprezentativní zahrada s parkovou úpravou. V ose průčelí je neorenesanční kovová kašna ve tvaru ženské postavy, která stojí na váze. Kašnu lemuje kruhový kamenný bazén. Na místě původního vjezdu do zahrady se tak dnes nachází neestetická provizorní bouda vrátnice.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 8,8 km od Penzion Zátiší)

    Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v roce 1609 rokycanskými protestanty. Sloužil pak, od roku 1629 bohoslužbám katolíků a jako hřbitovní kostel. Nachází se na zrušeném, parkově upraveném městském hřbitově, jihozápadně od starých městských hradeb a západně od náměstí T.G.Masaryka.

    Navenek jsou zdi kostela vybaveny novogotickými opěráky, po třech na bočních stranách, čtyři na presbytáři a čtyři na každém rohu lodi. Na jihozápadním rohu ke kostelu připojena úzká věž s šestibokou jehlanovitou střechou, na její špici kříž, uvnitř točité schodiště. V úrovni hlavní římsy kostela přetnuta i věž identickou horizontální profilovanou římsou. Nad ní na třech stranách věže (kromě té přivrácené ke střeše kostela) obloukovitě zakončená protáhlá okna. Do kostela vedou dva, symetricky umístěné boční vchody. Nad římsou vlastního portálu plasticky dekorované nadpraží, nad ním trojúhelníkový štít s výplní motivu hlavy anděla. V současné době slouží jako farní chrám pravoslavné církve.

  • Zámek Mirošov

    Zámek Mirošov

    Mirošov, 33843

    (ve vzdálenosti 9,9 km od Penzion Zátiší)

    Barokní zámek je klenotem obce Mirošov na Rokycansku v Plzeňském kraji. Starý zámek je jednoduchá patrová budova. Nový zámek je obdélná patrová budova s rizalitem, mansardovou střechou, vížkou a balkónem. Zámecký areál obklopuje park.

    Po roce 1550 nechal Florián Gryspek z Gryspachu postavit nevelký renesanční zámek. Za Vratislavů z Mitrovic pak významný architekt J. Auguston vybudoval v 1. polovině 18. století nové barokní zámecké sídlo a barokně upravil i starší zámek. V letech 1726 – 1868 patřil zámek vídeňské dvorské komoře, poté jej vlastnil dr. Bethel Henry Strousberg. Později se zde vystřídalo několik majitelů, za 2. světové války sloužil zámek nacistům. V 70. letech minulého století byl zámecký objekt opraven.

    Otevírací doba Duben-Říjen každý první víkend v měsíci 10.00-16.00

  • Zámek Zbiroh

    Zámek Zbiroh

    Zbiroh č. p. 1, Zbiroh, 33808

    (ve vzdálenosti 10,4 km od Penzion Zátiší)

    Původní hrad byl založen patrně na začátku 13. století.
  • Zámek Radnice

    Zámek Radnice

    Radnice, 33828

    (ve vzdálenosti 11,9 km od Penzion Zátiší)

    Zámek stojí v jižní části náměstí ve městě Radnice na Rokycansku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélníková budova se středním rizalitem. Na zámku jsou k vidění muzejní sbírky – etnografické, historické a přírodovědné exponáty z Radnicka, starožitnosti místního rodáka V. Kočky-Amorta, tématem jsou i osobnosti města. V muzeu je uložena zajímavá opona radnického ochotnického spolku, je zde zobrazena podoba zámku z roku 1801.

    Zámek nechali kolem roku 1730 postavit Harrachové. Po nich získali zámek Šternberkové, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1945. Na počátku 19. století si však Šternberkové vybudovali nové zámecké sídlo a radnický zámek opustili, na zámku pak sídlila pouze hospodářská správa a od roku 1827 byl v přízemí zámku hostinec. V roce 1849 zámek vyhořel, poté byl opraven a upraven do dnešní podoby.

  • Zámek Bušovice

    Zámek Bušovice

    Bušovice, 33823

    (ve vzdálenosti 12,8 km od Penzion Zátiší)

    Obec Bušovice leží asi 7 km severně od Rokycan v nadmořské výšce 400 metrů nad mořem. Zámek se nachází na severu obce, nad rybníkem. Zámek s kaplí pocházící z počátku osmnáctého století, je barokní patrová stavba s mansardovou střechou. Do má dvora pavlač a vystupující část kaple. Vchody mají kamenné ostění. Zámek postavili Vidršpergárové podle architekta Jakuba Augustona těsně před rokem 1710. Od roku 1827 (1830) do roku 1977 byla v zámku umístěna škola. Nyní je zde umístěn archiv Státní vědecké knihovny Plzeň. Objekt je sice veřejnosti nepřístupný, je však rekonstruovaný a ve výborném stavu a je chráněn památkovým úřadem.

  • Zřícenina Valdek

    Zřícenina Valdek

    Jince, 26223

    (ve vzdálenosti 13,3 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina gotického hradu se nachází na významném ostrohu v okrese Příbram. Hrad byl založen v druhé polovině 13. století rodem Buziců. Střídali se zde často méně majetní majitelé. Od roku 1623 se uvádí jako pustý.

  • Kostel Šimona a Judy v Dýšině

    Kostel Šimona a Judy v Dýšině

    Dýšina, 33002

    (ve vzdálenosti 15,5 km od Penzion Zátiší)

    Gotický kostel Šimona a Judy byl r. 1328 posvěcen ke cti a chvále Nejsv. Trojice pražským biskupem. Jako farní kostel je zaznamenán v rejstřících z desátků papežských již r. 1352, kdy odváděl jednu kopu grošů. Od té doby prodělal stavební změny a přístavbu.

    Jde o jednolodní kostel s dvojicí věží v západním průčelí, schodišťovým šnekem a předsíní se zúženým presbytářem polygonálně ukončeným, k jehož jižní straně přiléhá obdélníková sakristie. Z vnější strany člení kostel jednoduché odstupněné opěráky, průběžná gotická římsa a obdélníková polokruhem ukončená okna. Užší presbytář odděluje vysoký triumfální oblouk. Z původní stavby pochází zdivo lodi s opěráky a římsou, presbytář a sakristie. Ve druhé polovině 17. stol. byl kostel barokově upraven, pořízena klenba lodi a dvouvěžové průčelí s předsíní. Na kostelní věži umístěny hodiny, které byly později přeneseny na věž nové školní budovy r. 1818. Třetí vížka na kostele pořízena r. 1800. Zařízení kostela je z 18. a 19. století.

  • Zřícenina Lopata

    Zřícenina Lopata

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 16,0 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina hradu Lopata se ukrývá na strmém skalisku uprostřed hlubokých lesů na Plzeňsku. Najdete jej asi 2 kilometry severně od městečka Nezvěstice pár metrů od hlavní silnice. Zachovaly se základy severní okrouhlé věže, zbytky cisterny vytesané do skály a zdivo hradního paláce. Ke zbytkům vstupního gotického portálu přiléhají základy hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad zřejmě založil v letech 1367 – 1377 Heřman z Litic. Za husitských válek vlastnil hrad loupeživý rytíř Habart z Lopaty. V roce 1433 hrad dobylo husitské vojsko. Opuštěný hrad Lopata již nebyl obnoven a prakticky zanikl, až jej v letech 1885 – 1887 prokopal kozelský zahradník a amatérský archeolog F. X. Franc.

  • Socha Ecce Homo s podstavcem

    Socha Ecce Homo s podstavcem

    Břasy, 83279

    (ve vzdálenosti 16,2 km od Penzion Zátiší)

    Socha Ecce Homo vyjadřuje biblický motiv, výjev. Pochází z roku 1722, z počátku osmnáctého století, kdy Čechům vládl poslední čistokrevný Habsburk Karel VI, vrcholila doba baroka. Rakouská monarchie stále zápasila s nájezdy Turků na Evropu, které do boje posílal paša Ahmed III. Právě na Turky platil slavný italský vojevůdce v rakouských službách, který je na počátku osmnáctého století dvakrát porazil na hlavu a zahnal je zpět za řeky Sávu a Dunaj. Tento vojevůdce se jmenoval Raimondo Montecuccoli. Z jeho rodiny pocházel také i kníže Pius Montecuccoli, který krátce držel liblínské panství a to v letech 1721 -1725. K liblínskému panství také v té době patřila se dvorem Žíkov obec Olešná. Sloup se sochou Ecce Homo byl postaven v roce 1722 a stál na začátku cesty vedoucí ke hradu Libštejn. Ten byl již v té době téměř padesát let v rozvalinách po švédských nájezdech. Socha stála mezi dvěma vzrostlými jasany až do roku 1994 při silnici z Radnic k Liblínu u dvora Zavadilka, u hranic katastru Olešné a Liblína. V devadesátých letech byl podstavec a dřík v žalostném stavu, na pískovec působila destruktivně z jedné strany posypová sůl ze silnice, z druhé strany umělá hnojiva rozmetaná na blízkém poli a hrozilo tak zřízení památky. V roce 1995 byla socha odvezena k restaurování. Mnozí si mysleli, že sochu někdo ukradl a případ vyšetřovala i policie. Naneštěstí sochař, kterému byla práce svěřena zemřel. Úřednice, která práci zadala, odešla z úřadu na mateřskou a tak to vypadalo, že socha se do našeho kraje už nevrátí. Až do roku 2004, kdy starosta obce Němčovice na sochu náhodně vzpomenul. Po jednání zastupitelstev obcí Liblín a Němčovice, darovala obec Liblín tuto nemovitou kulturní památku do vlastnictví obce Němčovice a tak mohly započít práce na její obnovení a instalaci. Bylo nutné zjistit, kde se jednotlivé díly po tak dlouhé době nacházejí. Podstavec s dříkem ležel na jedné zahradě v Ruzyni, socha Krista byla uložena v Lapidáriu Nadace Český barok v Rámové ulici v Praze, hlavice nebyla nalezena vůbec. Právě obava o odcizení obnovené památky vedla současné majitele k tomu, proč se nakonec rozhodli umístit ji přímo do obce, kde bude stále na očích. Práce na obnově památky byly svěřeny akademickému sochaři Petru Vitvarovi. Socha je z pískovce, na čtvercové desce je čtyřboký ořímsovaný sokl, zdobený na přední straně reliefním znakem Montecuccoliů, v té době držitelem liblínského panství, na zadní straně je vytesaný letopočet 1722. Sokl nese hladký válcový dřík s kompositní hlavicí, ozdobenou volutami, festony a okřídlenými hlavičkami andílků (voluty jsou závitnice, spirálové závity, festony jsou závěsy z listí nebo květů). Na hlavici stojí postava zbičovaného Krista, oděného v plášť, ve svázaných rukách při levém boku drží pozlacenou cukrovou třtinu, hlava pootočena doprava, nad ní zlacená svatozář. Velmi cenný originál sochy Krista bude zanedlouho po restaurování umístěn do kaple, aby již nebyla vystavena povětrnostním vlivům, vandalům a zlodějům. Kaplička je v letní turistické sezóně otevřena pro veřejnost, takže bude možné si originál sochy prohlédnout. Název této sochy Ecce Homo – latinsky Ejhle člověk se vysvětluje v bibli. Podle Janova evangelia tak zvolal Pilát k židům a ukázal na zbičovaného Ježíše s trnovou korunou.
  • Zámek Hořovice

    Zámek Hořovice

    Vrbnovská 2/22, Hořovice, 26801

    (ve vzdálenosti 16,2 km od Penzion Zátiší)

    Podle údajů v zemských deskách zámek vznikl někdy po smrti Bernarda Ignáce Martinice (1865), poté co v roce 1690 získal panství Jan František z Vrbna (nejvyšší kancléř království českého a rytíř řádu zlatého rouna). Původně barokní stavba z počátku 18. stol. Po roce 1737 rozšířen půdorys do tvaru písmene H.
  • Zámek Kozel

    Zámek Kozel

    Šťáhlavy 67, Šťáhlavy, 33203

    (ve vzdálenosti 17,0 km od Penzion Zátiší)

    Zámek vznikl jako reprezentační lovecké sídlo nezvykle pozdě, tj. až koncem 18. století. Na hony se sem sjížděla šlechta z celých Čech. V polovině 90. let 18. století byla přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna. Nachází se zde původní zařízení, převážně rokokové a klasicistní. Obdivovat můžete halu s malbou navozující iluzi zimní zahrady, Kuřácký salón se sbírkou dýmek, ložnici pro hosty s rokokovým lůžkem, toaletní pokojík, Lovecký salónek s renesančními zbraněmi, Kulečníkový sál a další salóny a pokoje, které vás vrátí zpět na přelom 18. a 19. století. V bývalé stáji se dnes vystavuje rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Zámek je obklopen parkem v anglickém stylu, kde roste přes 6 000 stromů.
  • Lipnice

    Lipnice

    Spálené Poříčí, 33561

    (ve vzdálenosti 17,1 km od Penzion Zátiší)

    Kdykoli zavítá pozorný cestovatel do Lipnice na Plzeňsku, je mile překvapen zvláštnostmi vesnice, jejím seskupením, výstavností a úhledností. Ves Lipnice je středověká okrouhlice na spálenopoříčském panství, která vznikla umělou kolonisací ve 14. stol.

    Pravděpodobně ji založili Švamberkové jako takzvanou Novou Ves nad Poříčím, která později dostala název Lipnice. Tento název pochází zřejmě od přírodního porostu trav, jimiž je naše ves obklopena, z nichž tráva lipnice patří mezi nejběžnější luční rostliny. Výklad o tom, že naše Lipnice vznikla podle stromu lípa, je méně pravděpodobný, i když je vesnice na lípy velmi bohatá. Na příhodně rovném hřbetu, táhnoucím se severně od Poříčí, vyměřili Švamberkové nejdříve řadu pěti usedlostí s půdou dělenou severojižně na pásy záhumenic. Potom na západní straně v pravém úhlu vystavěli šest dalších usedlostí a půdu za nimi rozdělili vějířovitě. Na zbývajících stranách jižní a východní rozměřili již jen po pěti usedlostech a půdu za nimi rozdělili paprsčitě jako na západní straně. Tak byla obestavěna rozlehlá náves s jednadvaceti láníky a dvaadvaceti lány. Vcházelo se do ní čtyřmi cestami. Z jihu od Poříčí - donedávna dolem, od vsi Ralova, k severovýchodu se táhl ouvoz k Hlubokému a vsi Zarubinům a jako čtvrtý ouvoz k Pranému. Uprostřed návsi vyhloubili rybník jako nádrž na vodu. V 16. stol. byla postavena nad rybníkem panská hospoda. Ve třicetileté válce byly zdejší vesnice zpustošeny. Po Bílé hoře bylo vypáleno Poříčí a Lhotka. Lipnice sice vypálena nebyla, ale nesmírně trpěla tím, že táhnoucí vojska nemohla do Poříčí, ale zůstala v Lipnici. R. 1645 vnikly pluky Nasavského do Lipnice. Byly zde asi týden, sekaly zelené obilí, které krmily koňmi. R. 1655 bylo ještě v Lipnici osm chalup prázdných. Teprve po r. 1700 se život lidí z Lipnice začíná konsolidovat. V r. 1772 postihla vesnici neúroda. Přišla zlá nemoc mor, která trvala dva roky. Velký stavební rozvoj obce nastal v 18. stol. Na návsi kolem rybníka byly postaveny obecní domky, kovárna, domky řemeslníků. Teprve po zastavění návsi vznikly „Kudličky“. V r. 1889 byla zřízena zastávka na železniční trati Rokycany - Nezvěstice, což přineslo další rozšíření obce. V krátkosti jsme se zmínili o historii obce Lipnice, která v r. 1991 oslavila 600 let svého trvání.

    Lipnice byla vyhlášena jako vesnická památková zóna. Hasičský sbor byl v Lipnici založen r. 1892 a v r. 1992 oslavil 100 let svého trvání. Pomník první světové války. Na něm nápis: Památce padlým vojínům ve světové válce ze zdejší obce věnují občané Lipničtí. Pod nápisem uvedeno 15 jmen.

  • Slovanské hradiště Hůrka

    Slovanské hradiště Hůrka

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 17,8 km od Penzion Zátiší)

    Slovanské hradiště Hůrka leží v blízkosti města Starý Plzenec. V době Přemyslovců bylo hradiště správním centrem západních Čech. Z původního hradiště se do dnešních dnů dochovala kromě valů a základů kostelů svatého Vavřince a svatého Kříže, rotunda svatého Petra. V roce 1978 bylo hradiště Hůrka vyhlášeno Národní kulturní památkou. První zmínka o hradišti je z roku 976. Na kopci nad řekou Úslavou stával pravděpodobně dřevěný hrad chráněný valy. Hradiště mělo rozlohu 1 ha. Románská rotunda byla postavena v předhradí v 10. století a jako jediná se z hradiště dochovala. Součástí hradu býval kostel svatého Vavřince. Svůj význam ztratilo hradiště ve 13. století kdy vzniklo město Plzeň.

  • Hrad Žebrák

    Hrad Žebrák

    Hrad Žebrák a Točník, Zdice, 26751

    (ve vzdálenosti 17,9 km od Penzion Zátiší)

    Jedná se o starý šlechtický hradem se dvěma okrouhlými věžemi. Jeho poloha poblíž hlavní cesty, která spojovala Prahu, Zdice, Plzeň a Brod s Norimberkem a odtud přes Würzburg s Porýním předurčila jeho důležitost. Do této oblasti směřovali politické zájmy českých Lucemburků. To bylo také hlavním důvodem, proč už v roce 1366 hrad získal Jan Lucemburský záměnou za panství budyňské. Ještě významnějším se stal hrad za vlády Karla IV., zejména od roku 1346, kdy byl Karel IV. zvolen za krále římského. Majitelem hradu je Česká republika a je v užívání Národního památkového ústavu středních Čech v Praze. Prohlídka mimo návštěvní dobu je možná po rezervaci kdykoliv. Při nepříznivém počasí( déšť, sníh, přeháňky) je hrad z bezpečnostních důvodů uzavřen. Otevírací doba: 1.4. - 31.5. 10- 13, 14- 16 1.6. - 30.6. 10- 13, 14 - 17 1.7. - 31.8. 9 - 13, 14 - 18 1.9. - 30.9. 10 - 13, 14 - 17 Vstupné: základní 10Kč, zlevněné ( děti do 15 let, studenti, důchodci, invalidé) 5Kč symbolické vstupné( děti do 6 let) 1 Kč

  • Zámek Kaceřov

    Zámek Kaceřov

    Kaceřov, 83020

    (ve vzdálenosti 18,0 km od Penzion Zátiší)

    Florián Gryspek vybudoval v Kaceřově na zbytcích gotické tvrze nevšední budovu - moderně renesanční vilu. Obehnal ji mohutnými příkopy a vybavil v té době všemi dostupnými opevněními. Působila nedobytným dojmen. Její stavba začala v roce 1540 a trvala 23 let. V 1827 přešla do majetku kancléře Metternicha, který zde vybudoval sýpky. Po požáru v roce 1912 zbyly z objektu jen holé zdi. V 60. letech začala její obnova, ale nebyla dokončena. Dnes zde můžeme spatřit renesanční interiéry v různém stupni zachovalosti od zřícených po částečně obnovené, sbírku exotických kuriozit a unikátní opevnění tvořené vyzděným příkopem, zpevněným čtyřcípými nárožními dělovými bastiony. Obnovená francouzská zahrada je součástí zámku. Zámek je v současné době v soukromých rukou a není přístupný veřejnosti.
  • Hrad Věžka

    Hrad Věžka

    Druztová, 33007

    (ve vzdálenosti 18,0 km od Penzion Zátiší)

    Romantická zřícenina hradu na vyvýšenině nad Berounkou. V místě, kde je s řekou spojen rybník u obce Druztová, ležící severně od Plzně. Hrad se poprvé zmiňuje r.1351, zanikl v 15. století (pravděpodobně během husitských válek). Z hradu se zachovaly základy hradního zdiva a gotická branka. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl ve 14. století. V roce 1351 se hrad uvádí jako majetek Švamberků. V roce 1406 hrad obléhal a dobyl Václav IV., v roce 1478 zničila hrad spojená vojska města Plzně a Matyáše Korvína. V 1. polovině 16. století se Věžka uvádí již jako pustá. Zásluhou plzeňského malíře a numismatika byly zbytky hradu v letech 1962 – 1972 vykopány.

  • Zámek Šťáhlavy s kostelem sv. Vojtěcha

    Zámek Šťáhlavy s kostelem sv. Vojtěcha

    Šťáhlavy, 33203

    (ve vzdálenosti 18,0 km od Penzion Zátiší)

    Zámek je dominantou obce Šťáhlavy na Plzeňsku. Má půdorys písmene U a skládá se z renesančního křídla a mladších přístaveb spojujících nejstarší zámeckou část s barokním traktem. Fasáda renesanční části zámku je zdobena sgrafitem. V ohradní zdi zámku se dochoval bosovaný portál s erby Kokořovců a také kostel sv. Vojtěcha, původně šestiboká kaple z 1. pol. 17 století, upravená v pozdně barokní kostel roku 1778. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Karel Kokořovec z Kokořova nechal na počátku 17. století postavit renesanční zámek. Později byly provedeny barokní úpravy. K podstatnému rozšíření zámeckému areálu došlo v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic, kteří zámek vlastnili do roku 1816, poté se zámek stal majetkem Valdštejnů, za kterých však zámek přestal sloužit jako sídlo vrchnosti a byl využíván pouze jako byty pro úředníky. V posledních letech byl zámecký objekt využíván k hospodářským účelům.

  • Červený Hrádek

    Červený Hrádek

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 18,0 km od Penzion Zátiší)

    Červený Hrádek je vesnickou památkovou zónou. Lidová stavební kultura kdysi samostatné vsi Červený Hrádek dnes tvořící součást obvodu Plzeň 4, patří také k důležitým zástupcům památkového fondu. Renesanční a barokní stavební produkce dodnes zanechala své stopy v řadě staveb. Byl to však především tzv. lidový klasicismus, který Červenému Hrádku vtiskl jejich tolik charakterisktický a mnohdy neopakovatelný ráz. Klasicismus navázal na předešlé stavební kultury a zároveň ovlivnil výstavbu lidových domů nejen po celé 19. století, ale i v prvních desetiletích století následujícího. Až stavební produkce druhé poloviny našeho století začala pomalu, ale jistě, měnit tvářnost této lokality natolik, že hrozba celoplošné likvidace nebo přestavby začala nabývat nebezpečných rozměrů.

    Zajímavý barokní zámek Červený Hrádek stojí na úpatí Krušných hor nedaleko Jirkova na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Zámek je rozlehlý čtyřkřídlý objekt s mansardovou střechou a výrazným rizalitem uprostřed hlavního průčelí. V ose průčelí je vchod s bohatě zdobeným portálem, k němuž vede dvouramenné schodiště. V nádvoří se dochovaly arkády. Výstavné jsou nejen vnější fasády, ale i zámecké interiéry, z nichž vyniká slavnostní sál s bohatou výzdobou stěn, dále rytířský sál a zámecká kaple sv. Jana Křtitele. Návštěvníci si mohou také prohlédnout pracovnu M. Hohenlohe, expozici vojenství, starožitných hodin a další zajímavosti. Zámek obklopuje park – je zde i zámecké divadlo z konce 18. století. Předchůdcem zámku byl hrad, původně zvaný Borek, který založil kolem roku 1300 Albrecht ze Seebergu. V roce 1421 poškodili hrad husité, poté byl však opraven a natřen červenou barvou – od té doby se nazýval Červený Hrádek. Za třicetileté války byl hrad několikrát vydrancován. Tehdejší majitelé – Hrzánové z Harasova pak nechali zbytky hradu zbořit a na jeho místě vybudovat v letech 1669 – 1675 honosný barokní zámek. Za Ferdinanda Maxmiliána Hrzána měl na zámku v letech 1687 – 1688 svou dílnu sochař Jan Brokof, který plastikamu vyzdobil zámecký park. Později na Červeném Hrádku sídlili Lichtenštejnové, Aueršperkové a od 19. století Hohenlohové. Max Egon Hohenlohe spolupracoval s Henleinovou Sudetoněmeckou stranou a zorganizoval na zámku v roce 1938 setkání jejích představitelů s lordem Runcimanem. Dostupné autem po celý rok Na místě gotické tvrze byl v roce 1747 postaven barokní zámek, který byl po požáru koncem 19. století upraven. Později zámek sloužil jako domov důchodců. Barokní zámek se nachází v severní části obce Červený Hrádek na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova se zazděnými arkádami v přízemí. Dostupné autem po celý rok
  • Zřícenina Libštejn

    Zřícenina Libštejn

    Břasy, 83279

    (ve vzdálenosti 18,2 km od Penzion Zátiší)

    Mezi Kralovicemi a Břasy na Plzeňsku se nad pravým břehem řeky Berounky nachází na zalesněném ostrohu malebná zřícenina hradu Libštejna. Na tento hrad se můžeme dostat od obce Liblín, kde je nad řekou Berounkou u silnice ve směru na obec Němčovice malé parkoviště. Odtud je to pěšky podél řeky po červené asi dva kilometry. Druhá možnost je nechat auto u dvora Obora, který se nachází v blízkosti této silnice, ale asi o dva kilometry dále. Odtud je to pěšky po zelené něco přes kilometr. Nejbližší železniční zastávka v Kralovicích je od zříceniny hradu Libštejna vzdálená přibližně dvanáct kilometrů. Historie: Hrad založil v r. 1367 Oldřich Tista z Hedčan. Koncem 14.století přešel do majetku pánů z Kolovrat. V roce 1425 byl obléhán husity, kteří se pokoušeli obyvatele hradu vyhladovět. Dobýt se jim ho však nepodařilo. Od r. 1590 již nebyl obýván a postupně začal chátrat. V r. 1639 byl definitivně zničen, když jej v průběhu třicetileté války vypálili Švédové. Od té doby je už jen pustošen a rozebírán. Materiál z něho se nachází ve stavbě nejednoho stavení v okolních vesnicích. Současnost: Do dnešní doby se z Libštejna zachovala téměř v původní výšce vysoká hranolová věž, zbytky zdí dvou paláců a obytných budov. Dále se zachovala část druhé menší věže a zbytky dvou předsunutých věží. Z hradu je i pěkný pohled dolů na řeku a na protější zalesněné kopce.

  • Hrad Točník

    Hrad Točník

    Zdice, 26751

    (ve vzdálenosti 18,4 km od Penzion Zátiší)

    Hrad Točník je příkladem práce dvorské stavební huti českého a římského krále Václava IV. a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Vystavěním hradu Točníka v těsné blízkosti dolního hradu Žebrák vzniklo v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí.
  • Zámek Spálené Poříčí

    Zámek Spálené Poříčí

    Spálené Poříčí, 33561

    (ve vzdálenosti 18,9 km od Penzion Zátiší)

    Zámek je perlou městečka Spálené Poříčí na Plzeňsku. Je to čtyřkřídlá stavba se vstupní pseudogotickou věží se znakem kapituly sv. Víta. V nádvoří zámku je arkádová chodba a kamenné portály. Dochovaly se zbytky renesančních psaníčkových sgrafit. Z původní tvrze se dosud zachovala kamenná deska s letopočtem 1617. Na zámku je k vidění stálá expozice „Život na vesnici na počátku minulého století“ s ukázkou dobového nábytku, je zde také zajímavý koncertní sál s kazetovým stropem ze 17. století. Na zámek navazuje nevelký park.

    Původní tvrz vznikla na počátku 15. století. Za Mitrovských byla tvrz v 1. polovině 17. století přestavěna na trojkřídlý renesanční zámek. V roce 1680 byl zámek rozšířen ještě o čtvrté křídlo. V letech 1749 – 1945 vlastnila zdejší panství pražská kapitula sv. Víta. V 1. polovině 19. století byly provedeny novogotické úpravy. Nyní na zámku sídlí církevní střední odborná škola.

  • Tvrz Nezvěstice

    Tvrz Nezvěstice

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 18,9 km od Penzion Zátiší)

    Nejstarší písemné záznamy o existenci obce Nezvěstice nacházíme v pramenech ze 14. století. V té době stála nedaleko Úslavy tvrz, jejíž val a kamenné základy jsou ještě částečně zřetelné. Toto místo se dosud nazývá "Pod Zámečkem". Jedním z prvních majitelů byl pravděpodobně Aleš z Nezvěstic.

    Jak vyplývá z významných archeologických nálezů, byla krajina kolem Nezvěstic osídlena již v době bronzové. V nedalekém lese Svárči byla v 19. století odkryta mohylová pohřebiště a cenné nálezy z odkrytých mohyl umístěny v Západočeském muzeu v Plzni. I při práci na polích nalézali rolníci zbytky nádob, popelnic a hliněných střepů, a to hlavně na Vartě a při lámání kamene na Žákavské skále. Jak potvrdil archeologický průzkum Západočeského muzea, byly v nedávné době objeveny důležité doklady osídlení v 15.-17. století v prostoru blízko Zámečku.

  • Zámek Liblín

    Zámek Liblín

    Liblín, 83274

    (ve vzdálenosti 19,9 km od Penzion Zátiší)

    Zámek je perlou obce Liblín na Rokycansku v Plzeňském kraji. Dvoupatrová zámecká stavba má fasády členěné sloupy s ozdobnými hlavicemi. Před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Na zámek navazuje anglický park s barokními plastikami z 18. století. Zámek je mostem spojen s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Na místě původní tvrze nechal Kašpar Ledebur v letech 1770 – 1780 postavit patrový barokní zámek. V letech 1847 – 1857 byl zámek zvýšen o patro a klasicistně upraven. Ve 2. polovině minulého století sloužil zámek jako ústav sociální péče a jako tzv. domov sociálních služeb slouží dodnes.

  • Hrad Radyně

    Hrad Radyně

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 20,1 km od Penzion Zátiší)

    Historie: Královský hrad Radyně byl vystavěn Karlem IV. a původně byl nazýván Karlskrone, tento název se ale moc neujal a do podvědomí se hrad vžil spíše jako Radyně. Od svého vzniku plnil správní a ochrannou funkci sídla Staré Plzně. V průběhu let často hrad měnil majitele a byl také nezřídka zastavován. Několikrát i vyhořel. Jedinečnost Radyně spočívá v čisté architektuře lucemburské gotiky, kterou nenarušily žádné pozdější stavební úpravy. Info: Dobrá asfaltová cesta vede od silnice přímo až k Radyni, kde je menší parkoviště, lavičky a hospoda. Vstup na věž, ze které je krásný výhled do širého okolí, stojí 30Kč. Otvírací doba v sezoně je od 10 do 18 hod kromě podnělí. V noci je hrad osvětlen z několik stran. Občas se zde konají různí akce. Nedávno proběhla rozsáhlá rekonstrukce Radyně. Pověst: K hradu se váže několik pověstí a legend. Podle jedné z nich zde žil zlý a mstivý Radouš, který měl oslí uši. Pomocí temných sil vybudoval v lese na kopci hrad. Každá žena, kterou si sem nechal přivést, mu porodila dítě s oslíma ušima a Radouš ji dal vždy zabít i s dítětem. Protože byl Radouš ve spojení s ďábelskou mocí, věřil, že se mu nic nemůže stát. Bál se ale bouřky. Jednou se při velké bouři schoval do sklepení, ale blesk zasáhl hradní věž, věž se zhroutila a pohřbila Radouše ve svých sutinách. Od té doby na Radyni straší Radoušův duch.

  • Mítov

    Mítov

    Nové Mitrovice, 33563

    (ve vzdálenosti 20,1 km od Penzion Zátiší)

    První písemná zmínka o obci Mítov pochází z roku 1349, jež popisuje Mítov jako kolonii, která byla založena lidmi ze sousedního Rožmitálska. Vlastní obec vznikla jako ves shlukového a částečně jednořadového typu. Na počátku svého vzniku byl Mítov zemědělskou obcí. V roce 1588 patřila obec k majetku rodu Gryspeků, kteří Mítov připojily k mirošovskému panství a roku 1616 za Vratislavů z Mitrovic byla obec připojena k panství poříčskému, k němuž patřila až do zrušení patrimoniálního zřízení. Další historický vývoj Mítova pak splývá s osudy obce Nové Mitrovice.

    Nedaleko obce stojí dvě hradiště, která zde vznikla zřejmě již v prehistorické době. Prvním z nich je hradiště Kokšín, jež se rozprostírá na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 675 m. n. m. Od Mítova je kokšínský vrch vzdálen zhruba 1 km a jeho jméno pochází pravděpodobně od osobního jména jistého Kokeš, zdejšího hajného. Jsou zde zachovány zbytky ranně historického hradiště, jehož valy tvořící opevnění jsou vyhotoveny z křemene a táhnou se podél ve tvaru obdélníka o celkovém obvodu přes 400 metrů. Nejzachovalejší je jižní část valu, která má délku asi 80 metrů.

    V roce 1955 byla na Kokšíně vyhlášena Státní přírodní rezervace, jejímž účelem bylo ochránit letitý smíšený les s původní květenou o stáří porostu 220 let. Druhým hradištěm je mítovský hrad, jinak zvaný "Liškův", ležící nedaleko zdejšího kamenolomu. Hrad je nazvaný podle rodu Lišků, kteří zde vlastnily části pozemků.

    Na počátku třicetileté války stál v Mítově jeden selský statek, dvě chalupy a panský mlýn. Po válce zůstala velikost obce nezměněna. Čtyři nová stavení ve vsi přibyla v první polovině 18. století a další rozmach obce proběhl v první polovině 19. století, v roce 1843 zde bylo již 36 domů. Dobývání železné rudy začalo však záhy upadat a mítovská pec byla časem zrušena. V obci byl pod dolejším rybníkem, proti čp. 18, zřízen železný hamr na zbraně, v němž se později kovaly lopaty, sekery, motyky, pluhy a také pily, zanikl roku 1875. Po jeho zrušení byla u dolejšího rybníka zřízena vodní pila a vedle ní soustruh. Vodní pila v roce 1893 vyhořela. V první polovině 19. století žily v obci většinou hutníci, horníci a dělníci zaměstnaní v hamru na zbraně. Počet obyvatel byl nejvyšší roku 1880 a od této doby už jen stále klesal. V současné době vesnička spadá pod Nové Mitrovice a žije zde dohromady 337 obyvatel.  Od roku je 1995 je Mítov vesnickou památkovou rezervací.

  • Hrad Krašov

    Hrad Krašov

    Všehrdy, 83056

    (ve vzdálenosti 21,4 km od Penzion Zátiší)

    Půvabné zříceniny hradu Krašov stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Berounky jihovýchodně od Kralovic na Plzeňsku. Krašov je jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás. Hrad měl rozsáhlé hospodářské předhradí s pivovarem, sladovnou, kovárnou, krčmou, cihelnou a dvěma sklepy. Vedle brány stálo obytné stavení, za ním byla vysoká okrouhlá věž, na konci nádvoří stál dvoupatrový palác a kaple. V čele hradu byla věž s břitem. Zachovala se okrouhlá věž, do skály vytesaná cisterna a opravené zbytky hradního paláce. Z hradního areálu se otvírá překrásný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal před rokem 1232 postavit Jetřich z rodu Hroznatovců. V 15. a 16. století vlastnili Krašov Kolovratové, za kterých byl objekt upraven na pohodlné renesanční sídlo. V 18. století byl Krašov přestavěn na barokní letní rezidenci mnichů plaského kláštera. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl hrad ponechán svému osudu a rychle zpustl, navíc byl rozebírán jako stavební materiál. V letech 1970 – 1971 se zde uskutečnil rozsáhlý archeologický výzkum. V posledních letech začal o Krašov pečovat Spolek pro záchranu Krašova.

  • Zámek Rožmitál pod Třemšínem

    Zámek Rožmitál pod Třemšínem

    Rožmitál pod Třemšínem, 26242

    (ve vzdálenosti 21,9 km od Penzion Zátiší)

    Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Rožmitál pod Třemšínem na Příbramsku ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlá budova. Z původního hradu se dochovala hranolová věž se vstupní bránou, která má na třech stranách arkýře na krakorcích a zbytek okna s pozdně gotickým ostěním. Z nádvoří vede zadní brána na most k rybníku. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Po roce 1250 nechal Oldřich z rodu Buziců postavit gotický hrad. Oldřich byl zakladatelem slavného rodu pánů Lvů z Rožmitálu, kteří pak hrad vlastnili až do poloviny 16. století. Rožmitálské panství poté koupil Florián Gryspek z Gryspachu. Jeho rod však pro účast na stavovském povstání o celý svůj majetek přišel, panství pak až do poloviny minulého století drželo pražské arcibiskupství. Za Zdeňka Lva z Rožmitálu a především za Gryspeků byl gotický hrad postupně přestavěn na renesanční zámek, který byl později po několika požárech dále upravován. V poslední době prochází zámek postupnou rekonstrukcí.

  • Zámeček Vysoká u Příbrami

    Zámeček Vysoká u Příbrami

    Vysoká u Příbramě, 80513

    (ve vzdálenosti 22,5 km od Penzion Zátiší)

    Novorenesanční zámeček s rozsáhlým parkem a jezírky nechal postavit v roce 1878 JUDr Václav Kounic. Majitel zámku byl švagrem Antonína Dvořáka, proto není tedy divu, že zde hudební skladatel pobýval. V roce 1884 koupil od Kounice nedaleko stojící vilu Rusalka, přestavěnou z někdejšího ovčína. Tvořil zde až do své smrti. Nejnovější zámecká expozice z roku 1994 seznamuje návštěvníky s osobnostmi majitelů zámku, rozsáhlejší část informuje o životě a díle Antonína Dvořáka. Nechybí zde koncertní síň a knihovna, pro pořádání krátkodobých výstav byla otevřena ve sklepních prostorách Galerii Václava Kounice (květen 2001). V přilehlém parku si můžeme prohlédnout Dvořákův pomník, odhalený v roce 1962.

  • Zámek Hluboš

    Zámek Hluboš

    Hluboš 1, Hluboš, 26222

    (ve vzdálenosti 22,5 km od Penzion Zátiší)

    Zámek najdete na jižním úpatí Brd cca 10 km od Příbrami. Po roce 1990 vrátil stát zanedbaný zámek jeho původním majitelům, potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka. V roce 1920 využíval zámek co by letní sídlo T.G. Masaryk. Jedna z expozic proto přibližuje život a dílo tohoto prvního československého prezidenta a jeho rodiny. Můžeme si zde prohlédnout bývalou Masarykovu pracovnu a salonek jeho manželky. Za prohlídku stojí velký koncertní sál doplněný dvěma zachovalými krby a lovecký salonek s expozicí o historii myslivosti. V horním křídle zámku je přístupný apartmán s malou jídelnou, společenským salonem a ložnicí. Patřil poslednímu majiteli zámku Josefu Kolaříkovi. Na jedné z chodeb je instalována Heraldická expozice “Úvod do světa erbů“, další expozice je o historii hlubošského parku, který byl okolo roku 1800 jednou z nejstarších botanických zahrad v Čechách. V areálu zámku probíhá po celý rok bohatý kulturní program. Je využíván i filmaři (seriál Pojišťovna štěstí).
  • Bývalý klášter dominikánek v Plzni

    Bývalý klášter dominikánek v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 22,6 km od Penzion Zátiší)

    Bývalý klášter dominikánek je rozsáhlý klášterní komplex, obdélného nádvoří s kostelem sv. Anny. V původním stavu je zachováno jen osmiosé průčelí do Bezručovy ulice. Stlačeným obloukem zaklenutý portál je obstoupen pilastrádou se sochami. Průčelí do Smetanových sadů, je rozděleno třemi risality, z nichž východní je kulisou pro Litickou bránu. Z bočních risalitů vyrůstají osmiboké věže se zvonovou bání a lucernou.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plzni

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 22,6 km od Penzion Zátiší)

    Bývalý františkánský kostel, basilikální, poměrně krátké trojlodí s protáhlým presbytářem, uzavřeným pěti stranami osmiúhelníka. Z doby založení koncem 13. století. Klenby z druhé poloviny téhož století. Pozoruhodný presbytář vyniká bohatě plastický řešenými konsolami přípor s figurálními a rostlinnými náměty. Okna jsou členěna gotickými kružbami. Na severní straně gotická vět z mladší etapy patrně 14. století, východně od ní v roce 1611 upravena kaple N. Trojice s výsečovou klenbou, s drobnými žebírky, s neogotickým portálem z roku 1854. Severně od lodi oktogonální kaple sv. Antonína z druhé poloviny 17. stolení. Barokní je vstupní průčelí současně s kruchtou prodlužující dodatečně k západu trojlodí. Chrám je významnou památkou svého druhu v rámci naší republiky.

  • Kostel sv. Vojtěcha v Příbrami

    Kostel sv. Vojtěcha v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 22,6 km od Penzion Zátiší)

    Kostel svatého Vojtěcha je nejvýznamnější stavbou na náměstí J. A. Alise v Příbrami VI - Březových Horách. Byl vybudován v letech 1887 – 1889 v novorenesančním slohu podle plánů renomovaného architekta B. Münzbergera. Kostel Sv.Vojtěcha má pilířové stejnolodí, obdélníkový presbytář s apsidou a vysokou hranolovitou věž. Okna se pyšní pseudorenesanční malbou od J. Z. Quasta, která představuje P. Marii Bolestnou. V průčelí kostela se nachází polychromovaný reliéf, který znázorňuje Ježíška držícího v rukou březovou větvičku – jako symbol Březových Hor a zdejších dolů. Chrám byl zasvěcen patronu horníků sv. Vojtěchu, což je patrné i na hlavním oltářním obraze. V levé lodi se vyjímá oltář P. Marie, v pravé oltář sv.Václava.

    Kostel patří do Římskokatolické farnosti a bohoslužby se zde konají pravidelně, pětkrát v týdnu (Po,St,Čt,Pá v 18 hod a v neděli v 9 hod).

  • Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami

    Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 22,7 km od Penzion Zátiší)

    Nejnovější církevní stavbou na Březových Horách (příbramská čtvrť) je sbor Církve československé husitské na paměť Mistra Jakoubka ze Stříbra. Kostel byl postaven v Prokopské ulici v roce 1936 podle návrhu architekta S. Vachaty. Objektu vévodí 30 m vysoká věž, která je zakončena drouramenným křížem. Na vrcholu věže je ochoz sloužící jako rozhledna. Do sboru se vstupuje mramorovým kolumbáriem, které osvětlují barevná okna s nápisy "Pokoj vám" a "Pravda vítězí" - autorem tohoto výtvarného řešení byl ak. sochař Václav Šára. Jeho dílem jsou i reliéfy u oltáře a sousoší s názvem "Práce" a "Svoboda" v rozích sboru. V kněžišti za oltářem najdeme na kamenech z březohorského dolu Vojtěch a z města Stříbra svítící dvouramenný kříž. Na bohoslužebném stole je svícen, jenž má podobu sepjatých rukou nad horou Říp a nápis: "Modlitba za vlast". Pod kůrem je druhé kolumbárium, zasklené. Je zde rovněž celoročně vystavený hornický betlém od místního havíře a hudebníka Emanuela Trnky. Bohoslužby se zde konají pravidelně v neděli v 9 hod.

  • Kostel sv. Prokopa v Příbrami

    Kostel sv. Prokopa v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 22,7 km od Penzion Zátiší)

    Nejstarším církevním objektem na Březových Horách byla dřevěná Prokopská zvonice situovaná na vrcholu Březové hory, která zde stála již v 16. století. Velmi cennou památkou na tuto dobu je původní zvon z r. 1580, jenž je nyní v expozici Hornického muzea. Podnět k přestavbě této dřevěné zvonice v kamennou kapli dal hormistr Jiří Tomáš Pusch. Roku 1732 byla kaple dostavěna a v den sv. Prokopa, patrona horníků, v roce 1733 vysvěcena. Postupem let se však kaple byla malá s ohledem na množství havířů, kteří se v okolí usazovali. Roku 1835 byl proto nejprve ke kapli přistavěn dřevěný přístavek a pak v roce 1879 byla větší část staré kaple zbourána a byla v pseudorománském slohu vybudována současná stavba kostela. Kostel je jednolodní, s hranolovitou věží v západní části. Má obdélníkový presbytář. Hlavní oltář je portálový, sloupový s obrazem sv. Prokopa a barokními sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Boční oltář sv. Barbory je rokokový, se soškami sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého.

  • Hrad Vlčtejn

    Hrad Vlčtejn

    Zdemyslice, 83000

    (ve vzdálenosti 22,9 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina hradu Vlčtejn, nazývaného také Vildštejn, stojí na výrazné buližníkové skále. Hradní zřícenina Vlčtejn se nachází na Plzeňsku. Vlčtejn byl ukázkou malého šlechtického hradu s palácem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou. Dochoval se obdélný palác, část obvodové hradby a složitý systém příkopů a valů. Branka a část zdi na skalisku pocházejí z romantických přístaveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Za stavebníky hradu jsou pravděpodobně považováni Rožmberkové, kteří získali zdejší panství ve 14. století. V roce 1421 obsadili hrad Vlčtejn husité a pod vedením Svojše ze Zahrádky se zde udrželi až do roku 1446. V roce 1451 byla na hradě podepsána tzv. Vildštejnská smlouva mezi rožmberskou a poděbradskou stranou. V roce 1611 na hradě pobýval Kryštof Harant z Polžic. Nepohodlný hrad však přestal postupně vyhovovat zvýšeným nárokům, majitelé tady nebydleli, a tak hrad zpustl a proměnil se ve zříceninu, v 18. a 19. století navíc zbytky hradu sloužily jako stavební materiál. V roce 1822 byl romanticky obnoven hradní palác, zanedlouho byl však opět opuštěn a v roce 1824 z velké části rozebrán na stavbu silnice.

  • Hrad Týřov

    Hrad Týřov

    Skryje, 27042

    (ve vzdálenosti 23,1 km od Penzion Zátiší)

    Zříceniny kdysi významného královského hradu Týřov stojí na nevysokém ostrohu nad soutokem řeky Berounky s Úpořským potokem. Týřov se nachází na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Týřov patří k nejstarším hradům kastelového typu u nás. Do současnosti se zachovala část hradní věže, malá část hradního paláce, obytný donjon a zbytky frankovacích věží, které částečně sloužily k obraně hradu.

    Týřov byl vybudován v 1. polovině 13. století jako královský hrad. V roce 1249 zde byl zajat kralevic Přemysl Otakar II. svým otcem Václavem I. V letech 1315 – 1316 byl na hradu vězněn Jindřich z Lipé. Ve 2. polovině 16. století je Týřov připomínán jako pustý. Postupem času Týřov zchátral.

  • Masné krámy v Plzni

    Masné krámy v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 23,4 km od Penzion Zátiší)

    Objekt masných krámů je nejpozoruhodnějším svého druhu u nás s výjimkou masných krámů v Českých Budějovicích. Objekt Masných krámů je chráněný jako kulturní památka. Masné krámy jsou v jádře klasickým trojlodním objektem, který je charakteristický pro daný účel. Objekt se nachází v bývalém městském parkánu, kam byly masné krámy umístěny již snad v roce 1392. Základní výstavba pochází z doby pozdní gotiky. Průčelí jsou v jádře původní gotická, doplněná neogotickým stoupajícím cimbuřím z minulého století.

    Masné krámy tvořila hlavní hala a do ní se otevírala segmentově zaklenutá okénka jednotlivých masných krámů. Krámy byly odděleny příčnými zdmi a přístupné zvenku gotickými portály s okosením. Při poslední rekonstrukci pro potřeby galerie byla část bočních traktů zbořena a část rozšířena. Okna prodejních otvorů vybouráním parapetů změněna na průchody. Patrně z doby klasicistní přestavby pochází krov objektu s lichoběžnými stolicemi a na ně navazující trámový strop. V roce 1971 byl objekt Masných krámů rekonstruován.

  • Vodárenská věž v Plzni

    Vodárenská věž v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 23,5 km od Penzion Zátiší)

    Téměř na východním konci ulice Pražská, je dochována čtyřpatrová hranolová vodárenská věž, završená lomenou stanovou střechou s makovicí a korouhví. Hranolové tělo stavby je do výše čtvrtého patra zděno z lomového kamene, s ojedinělými cihelnými vysprávkami. Nad portálem je osazena klasicistní kovová pamětní deska. Vodárenská věž je kulturní památkou. Nejstarší zpráva o vodárneské věži pochází z roku 1532. Vedle funkce městské vodárny plnila i funkci obrannou. Pozdně gotická stavba byla přestavěna a zvýšena po roce 1822. Jako vodárna sloužila až do roku 1913, kdy byly provedeny rovněž dílčí úpravy, zejména v interiéru.

  • Františkánský klášter v Plzni

    Františkánský klášter v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 23,5 km od Penzion Zátiší)

    Klášter Františkánů a kostel Nanebevzetí pannny Marie si zachoval v podstatě svoji původní podobu z doby raně gotické. Trojlodní kostel má gotickou žebrovou klenbu, mohutný gotický vítězný oblouk a prostorné kněžiště rovněž sklenuté gotickou křížovou klenbou. Nejvzácnější památkou kostela je hlavní oltář, pocházející ze 17. století. Řád Svatého Františka byl do Plzně uveden současně se založením města na sklonku 13. století. Klidný rozvoj kláštera byl přerušen husity, kteří klášter značně poškodili. Klášter byl obnoven v letech 1434-1459. V druhé polovině 16. století klášter jen živořil (roku 1574 zde žili pouze dva bratři). Těžkou dobu museli bratři prožít zvláště na počátku třicetileté války, kdy byl klášter značně poničen.

  • Kostel sv. Jakuba v Příbrami

    Kostel sv. Jakuba v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 23,7 km od Penzion Zátiší)

    Původně gotický kostel svatého Jakuba představuje pravděpodobně nejstarší architektonickou památku v Příbrami. Zrod kostela ve 13. století nám přibližuje například zajímavá listina datovaná k 6. červnu 1298. V 18. století došlo k zásadním barokním úpravám. Hlavní oltář je z roku 1750 a byl zhotoven z mramoru. Je prací Josefa Lauermanna a pochází z kláštera v Mariánské Týnici, po jehož zrušení v roce 1785 byl oltář přenesen do Příbrami. S ohledem na svoji výšku byl zapuštěn základem asi 4 m níže do původní gotické krypty. Z Mariánské Týnice pocházejí rovněž torza tepaných mříží a balustry, dva další oltáře se sochami cisterských světců a také kazatelna. K nejcennějším památkám se řadí i původní příbramská cínová křtitelnice z roku 1511. Současná podoba stavby pochází z roku 1869. Kostel tvoří dominantu náměstí T. G. Masaryka.

  • Zámek Příbram

    Zámek Příbram

    Tyršova 106, Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 23,7 km od Penzion Zátiší)

    Zámek je pozoruhodnou památkou města Příbrami ve Středočeském kraji. Zámek je rozsáhlá dvoupatrová čtyřkřídlá budova kolem obdélného nádvoří. Z původního hradu se zachoval arkýř na východní straně zámeckého objektu. Na zámku je Galerie Františka Drtikola se stálou expozicí věnovanou životu a dílu tohoto významného fotografa a příbramského rodáka.

    Kolem poloviny 14. století nechal arcibiskup Arnošt z Pardubic postavit k ochraně stříbrných dolů menší hrad či tvrz. Na počátku 15. století získal hrad Zbyněk Zajíc z Hazmburka, který jej nechal nově opevnit. Na počátku husitských válek se hrad dostal do rukou příbramských husitů, později jej několikrát vyplenilo vojsko katolické šlechty. V roce 1576 byl hrad znovu vypleněn. Po roce 1670 jej arcibiskup F. M. Sobek z Bilenberka nechal opravit a přestavět na barokní zámek. V polovině 19. století byla zámecká budova adaptována pro potřeby báňského učiliště. V 80. letech minulého století byl zámek nově rekonstruován. Nyní slouží zámek kulturním účelům a sídlí zde také infocentrum a Muzeum Třetího odboje.

  • Plzeňská radnice

    Plzeňská radnice

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 23,8 km od Penzion Zátiší)

    Historická radnice je renesančním klenotem nejen města Plzně. Významnou součástí řešení průčelí jsou novodobá sgrafita provedená při velké rekonstrukci v r.1910. Sgrafitová výzdoba je novorenesanční. Objekt radnice je dvoukřídlý. Pod hlavním křídlem jsou velké sklepy gotického původu. Radnici tvoří dva domy jež byly spojeny někdy ve 14. či na počátku 15.století a poté přestavěny. Ve druhé čtvrti 16. století byl objekt pozdně goticky přestavěn a vzniklo dvorní křídlo. V letech 1554-1559 byla radnice radikálně přestavěna a byly provedeny barokní úpravy. V 1etech 1849-1850 bylo dvorní křídlo zvýšeno o patro. V 1etech 1908-1912 byla provedena novorenesanční rekonstrukce objektu a bylo vybudováno reprezentační schodiště.

  • Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

    Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

    Nám. Republiky 35, Plzeň, 31000

    (ve vzdálenosti 23,8 km od Penzion Zátiší)

    Přímo v centru Plzně, na Náměstí republiky, se tyčí jedna z dominant města vysoká přes 100 metrů. Stavba byla započata na sklonku 13. století a dokončena počátkem 16. století. Poslední oprava kostela se konala v letech 1987-95 pod vedením architekta Šantavého. Papež Jan Pavel II. zřídil v Plzni roku 1993 biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou. Katedrála je 58 metrů dlouhá 30 široká, klenby dosahují výšky 25 metrů. Je nejvyšší věží v ČR.

  • Kostel sv. Anny v Plzni

    Kostel sv. Anny v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 23,9 km od Penzion Zátiší)

    Stavba kostela sv. Anny probíhala krátce před rokem 1735, kdy byl vysvěcen. Projektoval a stavěl jej plzeňský rodák Jakub Auguston. Podélný kostel má tři prostorové jednotky s dvouvěžovým průčelím. Hlavní fasáda je po stranách obklopena věžemi. Její střední zvlněná část je prostoupena po stranách oblomenými pilastry na vysokém soklu. Obdobný pilastrový řád je i ve spodní části věžních rizalitů. Vstupní portál sedlového typu má profilované ostění ve štukovém rámci s uchy, s vrstveným vrcholovým klenákem.

  • Divadlo J. K. Tyla v Plzni

    Divadlo J. K. Tyla v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 24,1 km od Penzion Zátiší)

    Divadlo bylo vystavěno v letech 1899-1902. Stavba je pravoúhlého půdorysu. Po obvodu členěna risality. Zadní průčelí postaveno na mohutný postament (suterén a mezenin), který vyrovnává nerovnost terénu. Postranní východy divadla vedou na přilehlé kamenné terasy se schodišti.Příjezd k hlavnímu portálu v průčelí je kryt balkonem. Balkon zčásti nesen válcovými sloupy. Objekt zastřešen zčásti sedlovou střechou, nad provazištěm báň. Novorenesanční budova je na vnější straně zdobena jednak medailony dramatiků a hudebních skladatelů, jednak Šalounovými mohutnými skupinami, na postranních risalitech Drama (s drakem) a Opera (s labutí a lyrou). Prostor mezi okny je vyplněn figurami: Láska a Žárlivost, Nadšení a Obětavost, Hrdinství a Osud. Nejvýše pak je umístěna výzdoba s tanečními skupinami. Také vnitřek divadla je zařízen bohatě a vkusně.

  • Velká synagoga Plzeň

    Velká synagoga Plzeň

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 24,1 km od Penzion Zátiší)

    Velká synagoga v Plzni je největší synagogou v ČR, druhou největší v Evropě a třetí na světě. Pochází z druhé poloviny 19. století.

  • Svatá Hora u Příbrami

    Svatá Hora u Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 24,4 km od Penzion Zátiší)

    Mariánská bazilika na Svaté hoře u Příbrami patří k hlavním poutním místům v České republice. První mariánská kaple v těchto místech stála již v roce 1260. V 15. století tu stával malý kostelíček s věží a zvonem, kde byla uctívána nynější socha Panny Marie s Ježíškem. Prvním jejím ctitelem byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

    Soška Panny Marie pochází z roku 1348, je tmavá, vyřezaná z hruškového dřeva. Od dob baroka je oblékána jako královna do různých šatů v liturgických barvách. V roce 1732 byla slavnostně korunována se souhlasem tehdejšího papeže krásnými korunkami.

    Hlavní pouť "Korunovace" se koná každý rok o třetí neděli po Seslání ducha svatého. Poutní slavnosti jsou zde však od jara do konce podzimu každou neděli i sobotu.

    Nynější chrám byl postaven v letech 1660 až 1673 podle jednotného plánu architekta Carla Luraga. Stavba je pojata jako mariánský hrad: náměstí, vstupní brána, ambity se čtyřmi hlavními kaplemi a dalšími devíti oltáři, malé nádvoří a uprostřed vyvýšena svatyně Panny Marie Nanebevzaté. V ní je stříbrný oltář, bohatě zdobený svatostánek a nad ním stánek pro milostnou sošku Panny Marie.

    Z Příbrami vedou na Svatou Horu kryté schody 460 m dlouhé, postavené v roce 1730. Od roku 1990 je duchovní správa Svaté Hory opět svěřena kněžím kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristům.

  • Zámek Hradiště

    Zámek Hradiště

    Blovice, 33601

    (ve vzdálenosti 24,6 km od Penzion Zátiší)

    Rozsáhlý zámek Hradiště stojí uprostřed anglického parku na jižním okraji Blovic na Plzeňsku. Trojkřídlou zámeckou stavbu člení rizality zakončené cimbuřím. Do zámku vede most přes bývalý příkop. V zámecké kapli jsou cenné obrazy od J. V. Hellicha. Hodnotný zámecký park se uvádí již v roce 1687, některé dřeviny jsou starší více než 400 let.

    Josef Mario Krakovský z Kolovrat nechal původní tvrz v roce 1775 přestavět na poměrně jednoduchý zámek. Později získali zámecký objekt Pálffyové, kteří nechali zámek v roce 1873 upravit v duchu tehdy módní novogotiky. Dnes sídlí na zámku Muzeum jižního Plzeňska, které představuje sbírky z oblasti archeologie, historie i výtvarného umění.

    Otevírací doba muzea květen - září  : út - ne  10.00 - 17.00 hod. říjen - duben : út - pá  9.00 - 15.00 hod.

    Vstupné dospělí - expozice 20,- Kč, výstavy 20,- Kč důchodci, studenti a děti (5-16)  - expozice 15,- Kč, výstavy 15,- Kč

  • Zámek Nebílovy

    Zámek Nebílovy

    Nezvěstice, 80106

    (ve vzdálenosti 25,3 km od Penzion Zátiší)

    Hrabě Adam ze Steinau dal postavil na začátku 18. stol. na místě nepříliš rozsáhlé renesanční tvrze reprezentativní barokní zámek. Vznikl nejspíše podle předlohy architekta Hildebrandta. Rozsáhlý objekt se skládá ze dvou proti sobě postavených traktů. Směrem k nádvoří mají oba trakty arkádové lodžie. V roce 1715 získali zámek Černínové, nejprve nechali objekt zpustnout, až Jan Vojtěch Černín v letech 1785-89 zámek s velkými náklady opravil. Od roku 1816 měli zámek v držení Valdštejnové, po první pozemkové reformě podlehl zkáze. V současné době probíhá na zámku rekonstrukce. Návštěvník si zde může prohlédnout barokně a rokokově upravené šlechtické interiéry, ukázky květinových motivů v umění, jedinečný soubor benátských lustrů. Nástěnné malby od A. Tuvory s motivy exotických krajin jsou k vidění v prvním patře zadní budovy. Zámek je otevřen veřejnosti.

    Otevírací doba duben, říjen: So, Ne, svátky 9-12 a 13-16 h  květen, září: denně mimo Po 9-12 a 13-16 h  červen - srpen: denně mimo Po 9 -12 a 13-17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč  děti, studenti, vojáci, důchodci, invalidé 20,- Kč  děti do 6 let 5,- Kč školní výpravy 10,- Kč  Cizojazyčný výklad: plné 90,- Kč snížené 70,- Kč

  • Radčice

    Radčice

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 27,4 km od Penzion Zátiší)

    Radčice jsou městskou částí Plzně a najdeme ji v severozápadní části města. Radčice se rozkládají na levém břehu řeky Mže. V obci stojí bývalý zámek, dnes v něm sídlí soukromá střední umělecko-průmyslová škola. U jihozápadního okraje městské části je chráněné území přírodní památky Čertova kazatelna, kterou tvoří zajímavý skalní útvar. V Radčicích najdeme pěknou kapličku a zajímavou lidovou architekturu. Od roku 1995 jsou Radčice vesnickou památkovou zónou.

  • Zřícenina Krakovec

    Zřícenina Krakovec

    Krakovec č.p. 4, Krakovec, 83214

    (ve vzdálenosti 27,6 km od Penzion Zátiší)

    Gotický hrad Krakovec vystavěný koncem 14. století patřil k nejluxusnějším hradům své doby a tak byly jeho obranné prvky sníženy na minimum. Za celé dlouhé roky výrazně nezměnil svůj vzhled, podepsal se na něm pouze čas. V prvním patře byly reprezentační místnosti hradu, velký sál a hradní kaple. Sál s krbem a čtyřmi čtvercovými okny byl plochostropý a zaujímal skoro celé západní křídlo. Architektonicky nejvýznamnějším prostorem pevnosti byla a zůstala hradní kaple. Za prohlídku stojí i zachované gotické sklepení s několika schodišti. Do hradu se vstupovalo po mostě nad nevelkým příkopem, který měl poslední článek padací. Krakovec je známý také jako poslední útočiště Jana Husa před jeho odjezdem na koncil do Kostnice. Kázal po okolí, napsal zde závěť a list přátelům. Jeho pobyt na hradě připomíná pamětní deska. Tento hrad je lákavý nejen pro návštěvníky, ale inspiruje i filmaře. Natáčel se tu pohádkový muzikál Ať žijí duchové! a pohádka Princ a Večernice.

  • Kostel sv.Petra a Pavla v Kralovicích

    Kostel sv.Petra a Pavla v Kralovicích

    Kralovice, 33141

    (ve vzdálenosti 28,0 km od Penzion Zátiší)

    Jednolodní farní kostel sv. Petra a Pavla je zmiňovaný již roku 1250, byl později renesančně upraven. Centrální kostel má půdorys rovnoramenného kříže, nároží jsou zkosená. Jižní rameno s představeným dvouvěžím pod stanovými střechami je spojeno s patrovou budovou probožství. Na západě je ke kostelu připojen čtvercový ambit s askádami otevřenými do dvora.

    Probožství má mansardovou střechu a střední risalit se štítem. Vystavěno bylo v letech 1720 - 64. Klášter i kostel byly zrušeny v roce 1785. Areál se nalézá celkem v nejvýše položeném místě nevelké osady Kralovice, na jejím jižním okraji a náleží mezi vynikající krajinnou dominantu. Bezprostřední okolí kostela je zatravněné. Nádvoří před východním průčelím budov je vymezeno ohradní zdí a v jeho prostoru je z valounů vydlážděná plocha ve tvaru kvadrilobu; uprostřed kruhový kamenný bazén a po obvodě několik ozdobných váz.

  • Zámek Osov

    Zámek Osov

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 28,1 km od Penzion Zátiší)

    Barokní zámek stojí na severním okraji obce Osov na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je poměrně rozsáhlá trojkřídlá budova s polopatrem, k hlavnímu průčelí je přistavěný novodobý balkón. Na zahradním průčelí je hezký vstupní portál. K zámku vedou staré malebné aleje. Zámek ani park nejsou veřejnosti přístupné.

    Původní vladycká tvrz se připomíná v roce 1504, její majitelé se často střídali. Jan Adolf Kounic nechal starou a již nevyhovující tvrz zbořit a na jejím místě v letech 1728 – 1735 postavit barokní zámek. Současně založil v sousedství zámku i poměrně rozsáhlý francouzský park. V roce 1840 zdědili panství Schwarzenberkové, kteří park změnili na anglický. V posledních desetiletích byl na zámku domov důchodců, nyní je soukromým majetkem, zatím je zámek prázdný a nevyužitý.

  • Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 28,2 km od Penzion Zátiší)

    Jednolodní barokní chrám sv. Jana Křtitele stojí naproti zámku, na okraji obce Osov u Hostomic. Byl postaven mezi lety 1734-1738 podle návrhů B. Scottiho a A. Luraga. Průčelí dominuje vstupní portál se štítem a sdruženými pilastry, na bocích lodě najdete niky se sochami od F. Weisse, velmi cenné jsou také fresky v interiéru od mistra de Risiho.

  • Leontýnský zámek

    Leontýnský zámek

    Roztoky, 83234

    (ve vzdálenosti 28,3 km od Penzion Zátiší)

    Malebný Leontýnský zámek stojí ve vyvýšené poloze na okraji rozlehlých křivoklátských lesů na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová stavba nepravidelného půdorysu, která je krytou chodbou spojena s také patrovou věží. Zámek obklopuje volně řešený park, který navazuje na les a pole.

    Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit klasicistní zámek, který se po dvoru a blízkém lese původně jmenoval Obora. V roce 1865 byl upraven na letohrádek a po Leontýně z Khevenhülleru, manželce Maxe Fürstenberka, přejmenován na Leontýnský zámek či Leontýn. V letech 1893 – 1894 byl zvýšen o patro a přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. Od 2. poloviny minulého století tu je umístěn sociální ústav pro mládež.

  • Zámek Křimice

    Zámek Křimice

    Plzeň, 32200

    (ve vzdálenosti 28,8 km od Penzion Zátiší)

    Empírový zámek je klenotem obce Křimice na Plzeňsku. Zámek je patrová trojkřídlá budova. Na vstupním nádvoří je jezdecká socha sv. Jiří, kterou vytvořil L. Widman. Na zámek navazuje park. Zámek není veřejnosti přístupný. V roce 1732 nechali Lobkovicové na místě zpustlé tvrze vybudovat zámek. V roce 1810 byla zbořena vysoká věž jako poslední zbytek původní tvrze. V roce 1831 byl zámecký objekt empírově upraven. V současné době je zámek soukromým majetkem a veřejnosti je tak nepřístupný.

  • Metternichova hrobka

    Metternichova hrobka

    Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 28,8 km od Penzion Zátiší)

    Původně gotický kostelík sv. Václava, který byl za opata O. Trojera r. 1690 přestavěn do slohu barokního. R. 1824 byl za kancléře Metternicha upraven do slohu empírového. Kníže Metternich kostelík použil pro zřízení své rodinné hrobky.

    Tento muž, nejmocnější politická osobnost tehdejší Evropy, významně zasáhl do dalších osudů kláštera i města Plasy. Podpořil rozvoj hutního průmyslu a uskutečnil mnoho přestaveb v celém intravilánu. V té době Plasy zaznamenávají největší přírůstek obyvatel a dochází k oživení kulturního a společenského života Plas.

  • Klášter Plasy

    Klášter Plasy

    Plzeňská 2, Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 29,0 km od Penzion Zátiší)

    Cisterciácký klášter byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II.. Částečně pobořen husity v 15. století. Obnovován byl v barokním stylu podle plánů J. B. Santiniho-Aichela, J. B. Matheye a K. I. Dientzenhofera. Zrušen byl spolu s dalšími kláštery Josefem II. roku 1785. Po r. 1826 byla bývalá prelatura upravena na zámeckou rezidenci knížat Metternichů a kostel sv. Václava byl přestavěn na rodinou hrobku tohoto rodu. K vidění je část jedinečného základového vodního a vzdušného systému, ambitové chodby konventu s freskovou výzdobou, barokní kaple a kapitulní síň vyzdobené J. A. Pinkem a F. A. Müllerem, knihovní sál s částí původního mobiliáře, samonosná točitá schodiště dle Santiniho návrhů. Dochovány jsou unikátní barokní prevety s pisoáry přímo nad ramenem řeky Střely. Dále expozice lékárenství s bohatou tradicí ve zdejším klášteře - barokní, klasicistní a secesní lékárny včetně doplňujících předmětů. Druhá návštěvní trasa vás zavede do barokní sýpky s patrovou gotickou kaplí sv. Václava a Máří Magdalény a hodinovou věží s jedinečným hodinovým strojem. Otvírací doba: duben a říjen: 9.00 - 12.00, 13.00 - 15.00 (víkendy a svátky)* květen a září: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 (mimo pondělí) červen - srpen: 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 (mimo pondělí) (* ve všední dny pouze pro předem objednané skupiny nad 10 osob) Jindy po předchozí dohodě. Začátek poslední prohlídky je totožný s koncem provozní doby. Vstupné KONVENT dospělí: 50 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 30 Kč děti do 6 let: 5 Kč cizojazyčný výklad: 100/80 Kč SÝPKA dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč VÝSTAVY dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč GALERIE STRETTI (jen na předchozí objednávku) dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč zapůjčení cizojazyčného textu (GBR, DEU, FRA, RUS) za příplatek: 20 Kč Aktualizováno dne: 24.1.2007

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasech

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasech

    Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 29,1 km od Penzion Zátiší)

    Kostel se nachází v blízkosti kláštera, barokní sýpky a Klášterního dvora v obci Plasy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je přístupný po dohodě s farářem. Stavba zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva (asi 1/3 hmoty). Kostel zdobí hlavní oltář z r. 1666 s bohatou figurální výzdobou od J. Škréty. Dále severní transept s dvěma oltáři a jižní transept také s dvěma oltáři. Velmi významným prvkem jsou řezané lavice a zpovědnice z doby opata Trojera. Mezi další skvost patří raně barokní varhany z dílna A. Starcka. Varhany jsou v současné době v rekonstrukci.

  • Mariánská Týnice

    Mariánská Týnice

    Kralovice, 33141

    (ve vzdálenosti 29,4 km od Penzion Zátiší)

    Poutní místo spojené s cisterciáckým klášterem Plasy. První zmínky jsou z roku 1230. Původně tady stál kostelík zasvěcený Panně Marii. V sedmnáctém století za cisterciáckých opatů Ondřeje Trojera a Eugena Tyttla začala výstavba barokního poutního komplexu, bylo zřízeno proboštství a zahájena stavba poutního chrámu Zvěstování Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Kupole chrámu postaveného na půdorysu řeckého kříže se v první polovině minulého století zřítila, v roce 2000 byla obnovena a celý areál rekonstruován. V bývalém proboštství sídlí od roku 1952 regionální muzeum orientované na historii severního Plzeňska. Součástí prohlídky jsou i prostory chrámu. Otevírací doba: duben a říjen denně mimo pondělí 9:00 - 17:00 květen až září denně mimo pondělí 9:00 - 18:00 listopad až březen pondělí - pátek 9:00 - 15:00 Vstupné činí 25 Kč (děti 15 Kč)
  • Kostel sv. Františka a Ignáce v Březnici

    Kostel sv. Františka a Ignáce v Březnici

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 29,8 km od Penzion Zátiší)

    Kostel sv. Františka a Ignáce na náměstí v Březnici je raně barokní. Postavil jej v letech 1642-50 Carlo Lurago, a to včetně přilehlé jezuitské koleje. Jednolodní stavba má boční kaple s emporami v patře a odsazený, trojboce zakončený presbytář. Nad vchodem do kostela sv. Ignáce v Březnici byl vymalován obraz proti sobě stojícího šlechtického páru. Muž s knírkem v tmavém šatu drží v jedné ruce listinu a v druhé klíče a jeho ruce se opírají o stůl. Je to Přibík Jeníšek a naproti němu stojí jeho manželka Ludmila, taktéž oděna černě. Také její ruka spočívá na stole a svírá růži. K obrazu patří tato legenda: Když Lokšané prchali po bělohorské bitvě před pomstou Ferdinanda II. ze země, zakopali pod růžovým keřem v březnickém zámeckém parku poklad. Doufali, že se budou moci brzy na svůj zámek vrátit a s pokladem se opět shledají. Uložili jej pod růžový keř. Avšak Lokšanům již nikdy majetek navrácen nebyl, po konfiskaci připadl Přibíkovi Jeníškovi, který byl krutým a bezohledným pánem. Mezi lidem se začalo povídat, že Přibík našel ukrytý poklad, a proto si mohl dovolit nákladně přestavět zámek a založit klášter a kostel. Když se po čase nad kostelním vchodem objevil obraz Jeníška s klíčem a jeho choti s růží, nebylo v Březnici nikoho, kdo by byl pochyboval o pravdivosti této pověsti.

  • Kamenný most v Březnici

    Kamenný most v Březnici

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 29,8 km od Penzion Zátiší)

    Kamenný silniční most přes říčku Vlčavu (Skalici) se nachází mezi historickým jádrem města Březnice a zámeckým areálem. Celková délka mostu činí 34,4 metru a šířka 8,5 metru. Most je kamenný, tříobloukový, na východní straně s dlouhou nájezdní rampou. Tři segmentové oblouky mají rozpětí 10,1 až 10,2 metru. Oblouky, pilíře a parapety jsou vyzděné z opracovaných kvádrů a cvikly jsou z kyklopského zdiva. Na obou koncích mostu jsou na hranolových pilířích čtyři pískovcové sochy - Ukřižování, Panny Marie Bolestné, sv. Dismase a sv.Jana Nepomuckého. Most byl postaven roku 1899 na místě staršího objektu. Stavbu připomíná bronzová deska s datováním, která je osazená na jeho západním konci. Sochy jsou (mimo sochy sv.Jana Nepomuckého) barokní, z let 1748-1750. Starší březnický kamenný most sice mohl být barokní, ale stejně tak mohl vzniknout až roku 1812, jak nasvědčuje datování na jediné mladší plastice - soše sv. Jana Nepomuckého. Ostatní sochy totiž původně nemusely být umístěné na mostě (na své současné místo byly osazeny až roku 1901).

  • Zámek Březnice

    Zámek Březnice

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 29,8 km od Penzion Zátiší)

    Renesanční zámek Březnice leží ve stejnojmenné obci, západně od vodní nádrže Orlík. Vznikl z původního hradu ze 13. století. Ten v 15. století rozšířili potomci Petra Zmrzlíka ze Svojšína a v polovině 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. Naleznete zde expozice zahrnující nábytek z 18. 19. století, historické zbraně, brnění, hodiny, porcelán a mnoho dalších.
  • Hrad Křivoklát

    Hrad Křivoklát

    Křivoklát 47, Křivoklát, 27023

    (ve vzdálenosti 31,8 km od Penzion Zátiší)

    Je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Jeho počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý královský hrad, který výrazně přestavěl Václav IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl nekolikrát těžce poškozen požárem. Poté co se stal obávaným vězením prudce poklesl jeho význam. Majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho restaurováním.

    Nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální velká věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí, příjemná procházka po hradbách, věž Huderka s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem, hejtmanství s příležitostnými výstavami, to vše a ještě mnohem více je hrad Křivoklát, národní kulturní památka.

    Návštěvní doba Duben - denně mimo pondělí - 9.00 - 16.00 Květen, červen - denně mimo pondělí - 9.00 - 17.00 Červenec, srpen - denně mimo pondělí - 9.00 - 17.30 Září - denně mimo pondělí - 9.00 - 16.00 Ŕíjen - denně mimo pondělí - 10.00 - 16.00 Listopad, prosinec - víkendy, svátky - 10.00 - 15.00

    Vstupné I. okruh (Interiéry hradu) - dospělí - 100 Kč, studenti a senioři - 70 Kč, děti 6-15 let - 50 Kč II. okruh (Expozice lovectví, Velká věž a ochozy) - dospělí - 70 Kč, studenti a senioři - 50 Kč, děti 6-15 let - 30 Kč

  • Kostel sv. Voršily v Újezdci

    Kostel sv. Voršily v Újezdci

    Bělčice, 38743

    (ve vzdálenosti 31,8 km od Penzion Zátiší)

    Kostel sv. Voršily v Újezdci u Blatné byl postaven v letech 1240 až 1250. Kostel je v přechodném románsko-gotickém slohu. Jde o jednoduchý jenolodní venkovský kostelík s téměř čtvercovým presbytářem a hranolovou věží na severozápadě. Interiér kostela je převážně barokní.

  • Zámek Zelená Hora

    Zámek Zelená Hora

    Klášter, Nepomuk, 33501

    (ve vzdálenosti 31,9 km od Penzion Zátiší)

    Zámek Zelená Hora s bohatou historií leží v malebné krajině Nepomucka. Mnohým se jistě vybaví jeho jméno v souvislosti s filmem Černí Baroni podle předlohy českého kreslíře Miroslava Švadrlíka. Nepříznivý osud zapříčinil skutečnost, že většina původního vybavení zámeckých interiérů byla rozvezena po blízkých zámcích nebo ztracena. Přesto je návštěva Zelené Hory, jejíž slavnou historii jí upřít nelze, nezapomenutelným zážitkem. Expozici tvoří výstava k historii zámku a kdysi slavného kláštera v bývalé konírně, dále pak výstava k Rukopisu zelenohorskému, fotografie zámku, např. letecké snímky či umělecké fotografie včetně kolorovaných starých fotografií a další zajímavosti.
  • Kostel sv. Víta Dobřany

    Kostel sv. Víta Dobřany

    nám. T.G.M. 1, Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 32,0 km od Penzion Zátiší)

    Barokní kostel centrálního dispozice se dvěma oltáři na středu. Vlastníkém je Římskokatolická farnost Dobřany. MěÚ kostel provozuje jako výstavní a koncertní síň.
  • Tvrz Hrochův Hrádek

    Tvrz Hrochův Hrádek

    Nestrašovice, 80485

    (ve vzdálenosti 32,1 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina gotické tvrze Hrochův Hrádek leží v těšné blízkosti železniční trati ze Zdic do Písku východně od Březnice. Hrochův Hrádek se nachází na Příbramsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se dochovala severní polovina třípatrové obytné věže. Po případných dalších objektech či hospodářském zázemí nezůstaly žádné stopy. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné.

    Kdy přesně tvrz vznikla, není známo, zřejmě to bylo koncem 14. století. První dochovaná zmínka pochází až z roku 1475, tehdy byl však Hrochův Hrádek připomínán již jako pustý.

  • Farní kostel sv. Mikuláše Dobřany

    Farní kostel sv. Mikuláše Dobřany

    Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 32,6 km od Penzion Zátiší)

    Existoval již před r.1259. V druhé polovině 14.stol. nahrazen vrcholně gotickou stavbou dovhovanou v obvodovém zdivu dodnes. Jako městský farní kostel je poprve zmiňován r.1431. R.1620 zcela vyhořel a zůstal tak až do r.1651, kdy byl provizorně opraven. K rozsáhlé pozdně barokní přestavbě došlo v letech 1757-58, kdy bylo nově zaklenuto kněžiště s freskou od J.J.Luxe, přistavěna příčná loď, zřízena kruchta, strop v lodi a nová fasáda včetně oken a střechy. Autor přestavby není znám, řešení však vychází z děl J. Augustona mladšího. Vnitřní cenné zařízení pochází ze stejné doby. V současné době se plánuje oprava jeho věže.
  • Kamenný most Dobřany

    Kamenný most Dobřany

    Mostecká, Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 32,8 km od Penzion Zátiší)

    Starý most přes Radbuzu byl postaven v místě původního brodu na staré dálkové cestě již ve středověku. Je zmiňován v 16.století, barokně byl upraven r.1784 a v r.1879 bylo nově postaveno třetí pole. Po postavení nového mostu přestal sloužit silničnímu provozu a slouží pouze chodcům a cyklistům. Spojuje město s místní částí Dobřánky klidnou pěší cestou mimo rušnou silnici. Z iniciativy městské rady v Dobřanech byla 7. července 1994 založena "Sbírka na pořízení sochy sv. Jana Nepomuckého ". Celkem 30 občanů a podnikatelů se podílelo na výtěžku 28.536 Kč. Rada města v únoru 1997 přijala nabídku od p.Václava Procházky ze Štěnovic na zhotovení sochy sv. Jana Nepomuckého. Dne 16. května 1998 v 10. hod. konalo se slavnostní svěcení sochy za účasti 150 občanů a hostů.
  • Zámek Nižbor

    Zámek Nižbor

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 32,8 km od Penzion Zátiší)

    Zámek Nižbor. IC Keltské kultury. Muzeum skautingu.
  • Kostel sv. Jakuba v Nepomuku

    Kostel sv. Jakuba v Nepomuku

    Nepomuk, 33501

    (ve vzdálenosti 33,4 km od Penzion Zátiší)

    Na Přesanickém náměstí v Nepomuku stojí vzácná sakrální památka, nejstarší kamenná stavba v kraji. Je jí kostel sv. Jakuba, založený v bývalé vsi Přesanice již v polovině 12. století. V tomto období sloužil nejen jako svatyně, ale zároveň jako malá pevnost. Koncem 13. století proběhla gotická přestavba kostela na trojlodní baziliku, která se v nepříliš změněné podobě dochovala dodnes. Na síňově trojlodí o rozměrech cca 16×18 metrů navazuje pětiboce uzavřený presbytář se sakristií na severní straně a vzácným románským portálem na straně jižní. Kolem roku 1788 byla ke kostelu přistavěna v ose hlavní lodě a kněžiště volně stojící hranolová věž z barokní cibulovou střechou, která nahradila původní zvonici nad sakristií. V letech 1859-60 proběhla regotizace kostela.

    Uvnitř můžete obdivovat nástropní malby z období renesance, jinak je vybavení převážně pseudogotické, z doby poslední přestavby.

  • Zámek Nekmíř

    Zámek Nekmíř

    Nekmíř, 83034

    (ve vzdálenosti 33,6 km od Penzion Zátiší)

    Zámek se nachází ve vsi Nekmíř na Plzeňsku. Zámek je patrová trojkřídlá budova, která má po stranách dvora pilířové arkády s klenutými chodbami. V zámeckém interiéru se dochovaly portály z původní tvrze. Na zámek navazuje park.

    Původní tvrz vznikla již ve 14. století. V roce 1620 tvrz vyhořela a půl století zůstala v rozvalinách. V roce 1705 získali panství Vrtbové, za kterých byla tvrz přestavěna na barokní zámek. Konečnou podobu zámek získal při přestavbě uskutečněné ve 2. polovině 18. století. Dnes je v havarijním stavu a chátrá.

  • Plzeňská brána

    Plzeňská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 33,6 km od Penzion Zátiší)

    Nebo-li Horní brána. Dřívejší součástí městského opevnění, dnes je zde stálá expozice o historii této památky. Původní brána s gotickou střechou v polovině 18. století vyhořela a její střecha byla nahrazena střechou barokní. Brána byla až do roku 1972 obývána. Touto bránou procházela obchodní stezka z Prahy na západ a vybíralo se zde až do roku 1752 clo. Původní brána byla gotická a měla sedlovou střechu. Ta však byla po požáru 1735 nahrazena střechou barokní.

    Na průčelí vytvořil malíř V. Preis na konci 19. stol. mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí niť života. Na východním průčelí je i nejstarší dochovaná podoba městského znaku a věžní hodiny z konce 19. století, které nahradily původní orloj z roku 1508. Do věže se jde točitým schodištěm do prvního poschodí, výše pak vede původní schodiště středověké. V nejvyšším poschodí bydlel hlásný.

  • Zábranský kostel

    Zábranský kostel

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 33,6 km od Penzion Zátiší)

    Původní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1528 byl dřevěný, ten byl v polovině 18. století nahrazen kostelem zděným.

  • Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 33,7 km od Penzion Zátiší)

    Nachází se na Husově náměstí v berouně, v západní části náměstí. Kostel sv. Jakuba - původní trojlodní bazilika - vznikl ve 13. stol. současně s městem a až do 16. stol. byl obklopen hřbitovem. Kostel trpěl požáry, byl vyloupen Pasovskými a Švédy, několikrát byl přestaven. V pol. 17. století byla přistavěna barokní zvonice. Uvnitř kostela jsou zajímavé obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého (1744) od J. P. Molitora, Snímání z kříze Van Dyckovy školy, cínová křtitelnice (1606) od Matěje Flamínka a vyřezávaná kazatelna od řezbáře Josefa Šnábla. Kostel se od konce roku 2000 může pochlubit i čtyřmi novými zvony, které vyrobila zbraslavská zvonařská dílna Rudolfa Manouška. Zvony získaly jméno po českých světcích - Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi. Obnovení svatojakubských zvonů v berounském děkanském chrámu by nebylo možné bez obrovské podpory nejen velkých sponzorů, ale především bez pochopení samotných občanů, kteří zejména při benefičních koncertech přímo v kostele sv. Jakuba podpořili veřejnou sbírku.

  • Hamousův statek ve Zbečně

    Hamousův statek ve Zbečně

    Zbečno, 27024

    (ve vzdálenosti 33,9 km od Penzion Zátiší)

    Hamousův statek se nachází přímo naproti kostelu sv. Martina uprostřed obce. Jeho historie sahá až do dob prvních Přemyslovců. Na první pohled běžné roubené stavení překvapí každého, kdo vstoupí dovnitř především svou rozlehlostí. Najdeme zde černou kuchyni s chlebovou pecí, obytnou místnost hospodáře, další kuchyni, komory, klenuté sklepy a mnoho dalších překvapení.

  • Zámek Dobříš

    Zámek Dobříš

    Zámek č.p. 1, Dobříš, 26301

    (ve vzdálenosti 33,9 km od Penzion Zátiší)

    Původní královský statek byl poprvé zmíněn 1252. Současná podoba rokokového zámku pochází z let 1745 – 1765. Na rozlehlou trojkřídlou patrovou budovu s mansardovými střechami navazuje udržovaný francouzský park. Nalezente zde ukázku rokokové zahradní architektury s řadou soch od Ignáce Františka Platzera. V zámku si můžete prohlédnout pokoje s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Výrazný je Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. V areálu zámku se nachází městské muzeum s výstavou historických motocyklů, galerie JCM a zámecká restaurace. Zámek Dobříš nabízí celoroční prohlídky expozice a francouzské zahrady. Pořádají se tu i svatební obřady, slavnostní večery, koncerty.
  • Duslova vila

    Duslova vila

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 34,0 km od Penzion Zátiší)

    Duslova vila byla postavena v roce 1890 v novorenesančním stylu podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Postavit jí dal berounský podnikatel Martin Dusl jako podsklepený rodinný dům. Jednopatrový rodinný dům s mansardovou střechou se původně skládal ze sklepa, kde byla prádelna, kotelna a prostory pro stáje, a přízemí s vestibulem, čtyřmi pokoji, jídelnou, kuchyní, spíží, dvěma záchody a koupelnou, ke kterému navazovala zimní zahrada se zvláštním schodištěm do dnešního Pakostova sadu. Do prvního patra vedlo kamenné trojlomené schodiště a nacházely se zde dvě ložnice, dva pokoje, salon, šatna, záchod a předsíň. Fasáda je bohatě členěna štukovým ostěním, bosáží nároží, balustrádami, římsami, zrcadly a vázami. Zvlášť bohatá a cenná je zachovalá původní výzdoba interiérů, tj. štuková výzdoba, nástropní malby, dobové tapety, původní kachlová kamna, kovové a dřevěné doplňky a prvky. Město koupilo Duslovu vilu v roce 1924 a umístilo sem městskou knihovnu a muzeum. Muzeum bylo ve 2. polovině 60. let přemístěno a objekt byl nadále využíván jako knihovna. Sál v prvním patře pak sloužil pro přednáškovou činnost, komorní účely a další kulturní akce.

  • Berounské městské hradby

    Berounské městské hradby

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 34,0 km od Penzion Zátiší)

    Městské hradby byly postaveny společně se založením města na počátku 14. století. Město bylo obehnáno hlavní kamennou hradbou se 40 hranolovými věžemi. Součástí opevnění byly i dvě gotické brány, Dolní a Horní, nebo-li Pražská a Plzeňská. Na přelomu stoletích 15. a 16. století došlo k modernizaci opevnění. Dnes je možné spatřit již jen fragmenty opevnění a obě brány.

  • Zřícenina Dolní Bělá

    Zřícenina Dolní Bělá

    Dolní Bělá, 33152

    (ve vzdálenosti 34,0 km od Penzion Zátiší)

    Zbytky původně gotického hradu, postaveného mezi lety 1313 a 1315 najdeme na kopci nad obcí Dolní Bělá. Později byl hrad přestavěn renesančně. V roce 1757 získal obec a hrad plasský klášter. V 18. století hrad postupně pustl a na konci 18. století byl zpustlý hrad rozbrán na stavební materiál. Z hradu se dochoval sypaný val s baštou, pozůstatky zdi a tři pilíře.

     

  • Pražská brána

    Pražská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 34,1 km od Penzion Zátiší)

    Nebo-li Dolní brána. Pochází ze 14. století a přes dlouhou dobu své existence si zachovala z velké části původní gotický ráz. Zdi věže jsou 2 metry široké. Původní vstup do věže byl z portálu, který byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami. Zdi věže jsou až 2 metry silné. Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž byla uložena ještě nedávno část městského archivu. Nyní slouží obě místnosti jako výstavní prostory.

  • Zámek Tetín

    Zámek Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 34,4 km od Penzion Zátiší)

    Barokní zámek, který je součástí rozlehlého hospodářského dvora, se nachází ve vsi Tetín na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je obdélná patrová stavba s průčelím obráceným do návsi a se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem.

    Ve 2. polovině 18. století vznikl barokní zámeček, v jehož držení se vystřídala řada rodů, v 19. století patřil vlastenecky smýšlející rodině Vojáčků, za kterých zámek navštěvovala řada významných osobností politického a kulturního života. Po roce 1990 byl zámecký objekt v restituci vrácen potomkům posledních majitelů – rodině Důrasů. V současné době zde hospodaří zemědělský velkostatek Tetín.

  • Kostel sv. Matěje v Horšicích

    Kostel sv. Matěje v Horšicích

    Horšice, 33455

    (ve vzdálenosti 34,5 km od Penzion Zátiší)

    Obec Horšice leží jihovýchodně od Přeštic a první písemná zmínka o obci je z roku 1245. Dominantou obce je gotický kostel svatého Matěje pocházející ze 14. století. Kostel byl rozšířen o barokní kapli a nad kostelem se zvedá gotizující věž z roku 1859. Kostel se vyznačuje hrotitými okny, lomeným profilovaným portálem a gotickou klenbou v presbytáři.

  • Zřícenina Vrtba

    Zřícenina Vrtba

    Horní Bělá, 83018

    (ve vzdálenosti 34,8 km od Penzion Zátiší)

    Hrad Vrtba byl postaven v letech 1313 až 1318 a nechal jej postavit významný rod pánů z Vrtby, kteří vymřeli po meči až v roce 1830. Samotný hrad zanikl už v 16. století.  Zachoval se pouze mohutný val s hlubokým příkopem a terénní nerovnosti. Zřícenina hradu je volně přístupná a dojdeme k ní po modré turistické značce z obce Vrtbo.

  • Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

    Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

    Potvorov, 83042

    (ve vzdálenosti 34,9 km od Penzion Zátiší)

    Románská svatyně sv. Mikuláše z let 1230-1240 je výraznou dominantou Potvorova nedaleko Kralovic na Plzeňsku. Původně nebyl účel stavby pouze církevní, sloužila zároveň jako pevnost, což je patrné ze stále pozorovatelných zbytků valů a příkopů. Kostel má jednu loď obdélníkového půdorysu s kruchtou, na východě navazuje nižší půlkruhová apsida - kněžiště zaklenutá konchou. V 18. století byla přistavěna předsíňa jižní straně a sakristie, po požáru v roce 1824 musela být obnovena hranolová kostelní věž.

    Fasády jsou členěny lizénami a zakončeny obloučkovou římsou se zubořezem. Velmi vzácný je původní ústupkový portál z jižní předsíně do lodi. Roku 1898 byly objeveny nástěnné malby v apsidě, pocházející z druhé poloviny 13. století.

  • Hrad Tetín

    Hrad Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 35,0 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina hradu Tetín stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou. Zřícenina hradu Tetín se nachází na Berounsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se z hradu dochovala pouze jeho severozápadní část, kde můžeme vidět spodní část věžovité brány, zbytky zdiva hradního paláce a hluboký příčný příkop. Z hradiště je překrásný výhled do údolí řeky Berounky a na blízké vápencové skály. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    V 9. století zde vzniklo slovanské hradiště. V roce 921 se připomíná knížecí dvorec, na kterém byla úkladně zavražděna kněžna Ludmila. V 11. a 12. století sídlili na dvorci knížecí úředníci spravující Tetínský kraj. Zaniklý dvorec nahradil v polovině 13. století středověký královský hrad, který nechal kolem roku 1288 významně přestavět král Václav II. Hrad býval sídlem královského lovčího, později zřejmě i přemyslovských levobočků. Za Karla IV. byl hrad připojen ke karlštejnskému panství, což bylo asi příčinou jeho brzkého zániku. V roce 1422 vypálili hrad husité, poté již nebyl obnoven a zůstal zříceninou. V 19. století byla větší část hradu zlikvidována při těžbě vápence v Tetínské rokli.

  • Zřícenina Všeruby

    Zřícenina Všeruby

    Všeruby, 33016

    (ve vzdálenosti 35,2 km od Penzion Zátiší)

    Na místě prastaré osady snad již z 9. či 10.století, byl koncem 12.století postaven šlechtický dvorec s kostelem sv. Martina. Před rokem 1269 zde vznikl kamenný hrad, který pozdeji zanikl a byl rozebrán na stavební materiál. Za Josefa II. byl kolem původního hradního kostela založen hřbitov.

  • Hrad Potštejn u Žinkov

    Hrad Potštejn u Žinkov

    Hrad Potštejn, Žinkovy, 33554

    (ve vzdálenosti 35,4 km od Penzion Zátiší)

    Pozůstatky ranně gotického hradu postaveného pány ze Žinkov v 13. stol. Hrad byl opuštěn již v průběhu 14.stol. Dodnes se zachovaly hluboké příkopy, zbytky obvodových zdí a útočištné věže. Pod zříceninou romantická stavba poustevny, východně od hradu gloriet z poč. 19.stol. Cca 0,5km jižně Obrovo hradiště - pozůstatky keltského a slovanského sídliště. Kresba v úvodu 2. dílu žinkovské pamětní knihy s nápisem: "Zbytky hradní věže na Potštýně v r. 1816" http://www.pb.cz/alfa/zinkovy/reg_blizsiokoli.htm

  • Tvrz Lnáře

    Tvrz Lnáře

    Lnáře, 38742

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Penzion Zátiší)

    První zmínky o tvrzi pochází z r. 1318, kdy za prvních vladyků, „rytířů ze Lnář“, byla tato stavba dřevěná a stála v močálovité nížině. Později byla přestavěna v gotickém a renesančním slohu. Do vybudování nového zámku v 17. stol. sloužila tvrz jako sídlo majitelů Lnář. V srpnu 2002 odolala velké povodni a jejím novým majitelem se stala obec Lnáře, která zatopené prostory opravila do současné podoby. Tyto byly veřejnosti zpřístupněny v celém rozsahu v květnu 2006, kdy obec zrealizovala projekt s názvem „Lnáře - vstupní brána regionu Blatensko“. Tím došlo k lokalizaci činností podporujících turistiku a cestovní ruch. V současné době je Tvrz kulturním a vzdělávacím centrem. Cílem projektu je poskytovat návštěvníkům Lnář a turistům při vstupu do regionu základní služby v rozsahu : - Informace o regionu, možnostech ubytování a pobytové náplně, Internet (místní Infocentrum) - Propagace regionu a produktů lidové tvořivosti - Prodejní výstavy regionálních produktů (expozice Lidových řemesel) - Proměnné výstavy (obrazy, fotografie, koláže, grafiky….) autorů z regionu i mimo něj, trvající zpravidla 3 měsíce - Součástí je také ojedinělá a nezapomenutelná stálá expozice skla a plastik světoznámého skláře a malíře pana Bohumila Eliáše Venkovní ozvučený orientační panel v pěti jazykových mutacích pozve návštěvníky na atraktivní místa v regionu. Věříme, že zde každý návštěvník najde pro sebe něco, co ho osloví a zaujme. Otevírací doba: červen - září 9,30 - 17,30 h úterý - neděle říjen - květen 9,30 - 15,30 h pondělí – pátek
  • Hrad Jenčov

    Hrad Jenčov

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Penzion Zátiší)

    O hradu Jenčově se nedochovaly písemné zprávy. Archeologické nálezy hovoří pro jeho vznik na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně byl založen jako lovecký hrádek buď některým z posledních Přemyslovců (v souvislosti s rozšiřováním přemyslovského loveckého hvozdu se často hovoří o Přemyslu Otakaru II.) anebo Janem Lucemburským (na tento původ se usuzuje na základě podobnosti mezi jmény Jan a Jenčov). Malý hrad patřil patrně pod správu nedalekého Nižboru a vzhledem k menšímu významu o něm není v historických pramenech zmnínky. Zanikl opuštěním v souvislosti se ztrátou své funkce nejpozději v 16. století. Jenčov patří k našim nejmenším hradům. Stával v hlubokých lesích u Nižboru na skalce v údolí potoka Vůznice. Sestával pouze z hranolové věže o rozměrech 7,5×10 m a k ní přiléhajícího paláce. Minimálně patrový palác na ploše přibližně 9×18 m měl v přízemí dvě plochostropé místnosti. Prostor v sousedství paláce byl nejspíše ohrazen.

  • Zámek Lnáře

    Zámek Lnáře

    Lnáře, 38742

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Penzion Zátiší)

    Barokní zámek se nachází asi 100 km jihozápadně od Prahy uprostřed malebné krajiny plné rybníků. Nejstarší rybníky jsou zde již od dob významného českého panovníka Karla IV.. Zámek má jedinečnou freskovou a štukovou výzdobou. Byl založen 1666 Alešem Vratislavem z Mitrovic vedle renesanční tvrze. Prohlídka: freskové sály, kaple Sv. Josefa, věžní místnost s historickými hodinami, část barokní zahrady se sochami antických Bohů z Platzerovy dílny. Možnost konání svateb a společenských akcí. Stálé exposice: Zámek - rybářství, muzeum kočky. Tvrz - umělecké sklo.
  • Zřícenina Skála

    Zřícenina Skála

    Radkovice, 82978

    (ve vzdálenosti 35,6 km od Penzion Zátiší)

    Romantické zříceniny hradu Skála se ukrývají v hlubokém lese na členitém buližníkovém hřebenu poblíž Přeštic na Plzeňsku. Dispozice hradu byla neobvyklá. Hrad totiž tvořila za sebou umístěná 2 samostatná hradní jádra – Horní a Dolní hrad – které mohly plnit obrannou i obytnou funkci, a to nezávisle na sobě. Šlo tedy o u nás velmi vzácný typ dvojhradu. Horní hrad tvořily dva paláce. Dolní hrad byl donjonového typu s čtverhrannou obytnou věží. Kromě mohutných valů a příkopů se zachovaly zbytky hradeb přilepené ke skále a zdivo hradního paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1318, kdy se po hradu psal Vilém z Rýzmberka. Za pánů z Rýzmberka hrad třikrát dobývalo vojsko krále Václava IV. Výsledky obléhání však nejsou přesně známy. V roce 1441 byl však hrad dobyt a vypálen kvůli loupeživým nájezdům hradní posádky. Hrad byl poté znovu obnoven, avšak postupně chátral a v roce 1568 se uvádí již jako pustý. Protože se z hradu ještě v 17. století zachovaly mohutné zříceniny, ve kterých se ukrývali loupežníci, nechal císař v roce 1652 Skálu rozbořit.

  • Zámek Žinkovy

    Zámek Žinkovy

    Žinkovy, Žinkovy, 33554

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Penzion Zátiší)

    Vznikl v druhé polovině 17. stol. v místech původní tvrze. U zámku se rozprostírá park a velký Žinkovský rybník. Po r. 1948 sloužil zámek jako odborářská zotavovna. V současné době je veřejnosti nepřístupný. Povolen je ovšem vstup do parku, který stojí za návštěvu.

  • Hrad Křikava

    Hrad Křikava

    Uzenice, 83382

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina hradu Křikava stojí na prudkém zalesněném ostrohu nad Černívským rybníkem naproti vsi Černívsko na Strakonicku v Jihočeském kraji. Hrad obdélného půdorysu uzavírala na všech stranách hradba, k jejíž vnější straně byl na jihu připojen obdélný palác. Hradním jádrem byla velká hranolová obytná věž (donjon). V severozápadním nároží stála další stavba se vstupní šíjí. Dochovaly se dosud asi 3 metry vysoké zříceniny věže, části zdiva hradby a dalších hradních objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad se připomíná v letech 1345 a 1367, kdy byl majetkem pánů z Dornštejna. Pak hrad vlastnil Jindřich Kolman z Křikavy, který jej však v roce 1418 prodal, nedlouho poté byl hrad opuštěn. Koncem 15. století se hrad připomíná již jako pustý.

  • Velká zvonice v Rakovníku

    Velká zvonice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Penzion Zátiší)

    Velká zvonice se nachází ve východním cípu Husova náměstí v Rakovníku, v těsné blízkosti chrámu sv. Bartoloměje. Zvonice byla postavena roku 1495. Zvonice má dva zvony. Větší ze zvonů se nazývá Bartoloměj (Žebrák) a měří v průměru 1,60 m a je 1,32 m vysoký. Menší zvon Václav (Mlynář) má v průměru 1,37 m a je vysoký 1,08 m. Zvony byly slity roku 1492. Zvonice byla postavena proto, že by sousední chrám Svatého Bartoloměje se svou věží neunesl tíhu těchto zvonů - velikánů.

    O zvonech se vypráví následující pověst: Největší rakovnický zvon Žebrák zakoupil pro město bývalý tovaryš mlynáře Vacka, Jiřík. Jiřík kdysi nalezl na poli poklad, který odevzdal mlynáři. Ten však byl obviněn, že zabil vladyku ze Sence, kterému peníze ukradl, a byl odsouzen k smrti upálením. Nepomohlo svědectví Jiříka, ani prosby Vackovy dcery Ludmily. Ta, když viděla, že otce vedou na popravu, ztratila se v křivoklátských lesích, a když pak byl její otec na poslední chvíli osvobozen, neboť se skutečný vrah a zloděj ze Sence přiznal, nenavrátil se do mlýna, ale vydal se do světa hledat jedinou svou dceru. Našel ji mezi jeptiškami v Doksech. Vrátili se spolu do mlýna, Lidunka se provdala za Jiříka a mlynář Vacek rozšířil kostelík sv. Jiljí z vděku za to, že se shledal s dcerou a že mu vrácena byla ztracená čest. Než zemřel, odkázal veškeré jmění Jiříkovi. Ten pohřbil tchána před oltářem kostela sv. Jiljí, a jelikož neměl potomků, chtěl nějak uctít památku mlynáře, který z něho, kdysi žebráka, udělal boháče. Když jednou procházel ulicemi Prahy, zastavil se u novoměstského zvonaře. Otázal se na cenu největšího, pěkně propracovaného zvonu. Zvonař, když viděl chudý Jiříkův šat, do kterého se schválně oblékal, řekl cenu mnohem nižší, než byla cena skutečná. Jiřík si nechal okolostojícími cenu potvrdit a ihned na místě překvapenému a nadarmo se ošívajícímu zvonaři zaplatil. Jiřík však, aby zvonaře odškodnil, nechal u něj ulít ještě jeden, menší zvon. Další peníze pak rozdal rakovnickým chudým.

  • Chrám sv. Bartoloměje v Rakovníku

    Chrám sv. Bartoloměje v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Penzion Zátiší)

    Děkanský chrám sv. Bartoloměje je největší dominantou Husova náměstí v Rakovníku. Stojí na východní straně náměstí v místě, kde již ve 13. století stál kostel sv. Mikuláše, když vyhořel před rokem 1349, byla tu za podpory Karla I. vyzdvižena gotická svatyně. Za husitských válek však kompletně zpustošená. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn na přelomu 15. a 16. století, za krála Vladislava II. a zasvěcen byl sv. Bartoloměji. Jedná se o stavbu pozdně gotickou, kamennou, skládající se ze tří lodí. Uvnitř kostela je skvostná kazatelna z roku 1504, freskový cyklus umučení svaté Doroty z přelomu 14. a 15. století a náhrobní kameny významných rakovnických rodin z doby renesance a baroka. Na jižní straně kostela je umístěn obraz Piety z roku 1934, jež byl zhotoven podle návrhu J. Köhlera z řezané keramické mozaiky.

  • Pražská brána v Rakovníku

    Pražská brána v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Penzion Zátiší)

    Pražská brána byla vybudována jako součást středověkého opevnění města. Původně stály v Rakovníku brány čtyři - Vysoká, Pražská, Svatojilská a Lubenská (poslední dvě jmenované byly v devatenáctém století strženy). Na místě původní dřevěné brány Zákostelské neboli Záměstské, byla v roce 1516 vystavěna kamenickým mistrem Janem a tesařem Jakubem Měšteckým nová, dvanáct metrů vysoká brána. Podle kladek je možné odvodit, že vstup byl chráněn padacím mostem. Na počátku dvacátého století a v roce 1983 byla stavba rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. Nejprve zde byla expozice sochaře Josefa Fojtíka, pak prostory brány sloužily ke krátkodobým výstavám. V současné době je zde instalována expozice rakovnických ostrostřelců. Součástí expozice je replika střelnice z 20.let 19.století, kde si mohou návštěvníci vyzkoušet svůj střelecký um do terčů papírových i malovaných.

  • Mariánský sloup v Rakovníku

    Mariánský sloup v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Penzion Zátiší)

    Mariánský sloup stojí volně v prostoru Husova náměstí, které tvoří střed historické části města Rakovníka. Tato vrcholně barokní skulptura je z roku 1749 a je tvořena středním pilířem, který je završen sousoším Panny Marie a čtyřmi úhlopříčně situovanými konzolami se sochami sv. Václava, Víta, Prokopa a Vojtěcha. Západní průčelí spodní části sousoší je zdobeno plastikou městského znaku.

  • Zřícenina hradu Buben

    Zřícenina hradu Buben

    Město Touškov, 33033

    (ve vzdálenosti 37,1 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina hradu Buben se nachází nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže, přibližně 4 km západně od Města Touškov. Původní hrad byl založen ve 14.století a do dnešní doby se z něj zachovaly zbytky brány a věžovitého stavení. Kolem roku 1567 je uváděn jako pustý. Zřícenina je volně přístupná - nejbližší vlaková stanice je Plešnice.

  • Rakovnická radnice

    Rakovnická radnice

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 37,1 km od Penzion Zátiší)

    Rakovnická radnice je výrazná dominanta jižní strany Husova náměstí. Stavba pochází z let 1734 - 1738. Pro radnici je charakteristická hodinová věž, jejíž cibulová báň je z roku 1801. Dnešní podoba budovy radnice pochází z doby kolem poloviny osmnáctého století. V interiéru budovy jsou pozoruhodné klenby v patře a nad schodištěm, které byly někdy kolem roku 1755 vyzdobeny malbami a mají i pozoruhodnou štukovou výzdobu. V budově radnice má svou část expozice i rakovnická Rabasova galerie, která zde má výtvarnou sbírku děl a pořádá zde i pravidelné výstavy či kulturní akce.

  • Vysoká brána v Rakovníku

    Vysoká brána v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 37,1 km od Penzion Zátiší)

    Nejvyšší brána v Rakovníku (Vysoká) měla svou dřevěnou předchůdkyni, která původně stávala západněji, v místech dnešního hostince "U zeleného stromu". Byla postavena v letech 1518 – 1524. Je to monumentální, 46 m vysoká šestipodlažní stavba, která je zakončena otevřeným ochozem a dlátovou střechou. Zdi jsou silné 2,35 m. Má téměř čtvercový půdorys a její ochoz zdobí pískovcové desky se znaky rakovnických řemeslnických cechů, znak království českého a znak města Rakovníka. Zajímavé je předbraní (předsunuté opevnění) v Čechách dochované poměrně vzácně. Je zakončeno ochozem a cimbuřím se střílnami. V prostorách Vysoké brány jsou vystaveny snímky rakovnických fotografů (K.Böhm, J.E.Sadil, B.V.Kračmar, V.Vácha, A.Černý) zachycující půvabná, mnohdy již nedochovaná zákoutí města. Z ochozu brány je za příznivého počasí krásný výhled na město a okolí.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 37,2 km od Penzion Zátiší)

    Kostel Nejsvětější Trojice najdeme na hřbitově v Rakovníku. Rakovnický hřbitov představuje pozoruhodný památkový soubor, jehož středem je právě kostel Nejsvětější Trojice, vystavěný v letech 1585 – 1588 stavitelem italského původu. Jednolodní kostel s trojbokým závěrem má gotický charakter. Stavba kostela je 22 m dlouhá a 9 m široká. Výprava kostela je barokní. Na východní straně kostela se nachází dřevěná zvonice, která je pokládána za nejcennější českou dřevěnou zvonici, svým způsobem ojedinělou i v evropském měřítku.

  • Kaple sv. Rocha v Rakovníku

    Kaple sv. Rocha v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 37,2 km od Penzion Zátiší)

    Kapli sv. Rocha najdeme na hřbitově, severozápadním směrem od Husova náměstí v Rakovníku (kousek nad Sixtovým náměstím). Kaple je spolu s kostelem Nejsvětější Trojice a se zvonicí dominantou rakovnického hřbitova.

    Kaple byla postavena jako díkuvzdání po velkém moru, z veřejných sbírek v roce 1726. Je to stavba pozoruhodná svým půdorysem pravidelného trojúhelníka, kde strany tohoto trojúhelníka jsou z vnějšku vybočené oblouky. Uvnitř, uprostřed východní vybočené strany stojí oltář se sochou sv. Rocha v životní velikosti. Roch přišel na svět kolem roku 1295v jihofrancouzském městě Montpellier. Poměrně mladý ztratil oba rodiče. Po jejich smrti rozdal své veškeré jmění mezi chudé města a vydal se na cestu jako chudý poutník. Jeho první cesta vedla do Říma. Cestou Roch zjistil, že má dar uzdravování, znamením kříže vyléčil mnohé nemocné morem a stejně působil i v Římě. Při zpáteční cestě do vlasti morem onemocněl sám. Podle legendy se Roch velice zesláblý a blízký smrti položil v chatrči před městem na zem, aby zemřel. Tu se mu ale zjevil anděl a posiloval ho. Denně dostával čerstvý chléb od psa, který mu ho přinášel. Roch se uzdravil a pokračoval v cestě domů. Tam jej však nikdo nepoznal, a protže to byla doba plná mocenských bojů mezi jednotlivými vládci, považovali ho za špiona. Roch byl uvržen do žaláře a on jej pokorně snášel pět let. Tam také ve svých 32 letech zemřel 16. srpna 1327.

  • Zvonice kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Zvonice kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 37,2 km od Penzion Zátiší)

    Zvonice kostela Nejsvětější Trojice najdeme na hřbitově, severozápadním směrem od Husova náměstí v Rakovníku (kousek nad Sixtovým náměstím). Zvonice je spolu s kostelem Nejsvětější Trojice a s kaplí sv. Rocha dominantou rakovnického hřbitova. Zvonici najdeme na východní straně hřbitova.

    Byla postavena ve 2. polovině 16. století podle zvonice, která stojí u kostela sv. Bartoloměje na Husově náměstí v Rakovníku. Na šestiboké podezdívce je umístěna dřevěná stavba, která ukrývá celkem tři zvony. První zvon se nazývá Ježíš, má průměr 91 cm a výšku 76 cm. Druhý zvon se jmenuje Marie a má průměr 73 cm a výšku 57 cm. Třetí zvon má jméno Josef a má průměr 55 cm a výšku 44 cm.

  • Hrad Karlštejn

    Hrad Karlštejn

    Státní Hrad Karlštejn, Karlštejn 172, Karlštejn, 26718

    (ve vzdálenosti 39,2 km od Penzion Zátiší)

    Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV, jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Vlastníkem hradu je Česká republika, správcem Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště Střední Čechy. 1. Prohlídková trasa zahrnuje historické interiéry Císařského paláce a spodních podlaží Mariánské věže s cenným vybavením ze 14. - 19. století. (Dvořenínská síň, Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Děkanství, Královská ložnice, Audienční a Hodovní síň, Sál předků, Pokladnice Klenotnice, bývalé hradní vězení. (Zde nutná rezervace pro skupiny nad 10 osob) 1. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 50 minut, max. 55 osob, nutnost rezervace času prohlídky hradu pro skupiny s více jak 10 osobami2. prohlídková trasa prochází Mariánskou a Velkou věží a nabízí ke zhlédnutí Kostel Panny Marie, Kapli sv. Kateřiny, bývalou Sakristii, visutý věžní most, Lapidárium, Hradní obrazárnu, Knihovnu s expozicí poslední přestavby hradu a Kapli sv. Kříže. (Zde nutná rezervace pro každého návštěvníka)2. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 70 minut, max. 12 osob, nutnost rezervace času prohlídky pro každého návštěvníka.
  • Zřícenina kaple u Bubovic

    Zřícenina kaple u Bubovic

    Bubovice, 80231

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina kaple sv. Vojtěcha stojí na mírném návrší severně od jádra obce Bubovice. Okolo kaple je plocha porostlá keři i velký lán pole. Dnes z kaple stojí pouze severovýchodní zeď o vnější délce zhruba 83 cm a o výšce zhruba 6,5 m. Z ní pod rozdílnými tupými úhly vybíhají zbytky dalších obvodových zdí, obrácených k severu a východu. Na východě je zbytek zdi vybíhající pod vnitřním úhlem 110-120 stupňů, dlouhý zhruba 150 cm, na severu pak vybíhá zeď pod vnitřním úhlem 150 stupňů, v délce 150 cm. V ose severní strany jsou zachovány špalety oken s kapsami po vylámaném kamenném ostění a výšce parapetu od dnešního terénu 320 cm. Na výběžcích bočních zdí se dochovala vždy jedna špaleta okna o stejné výši parapetu, ale blíže přisazeného ke koutu zdiva, než okno východní. Zdivo zříceniny je vyzděno z lomové opuky, zcela zbavené omítek. Ve středu půdorysu roste stará hrušeň.

  • Hrad Hlavačov

    Hrad Hlavačov

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 39,6 km od Penzion Zátiší)

    Pozůstatky hradu Hlavačov, jednoho z nejstarších českých hradů, stojí na vrcholu zalesněného ostrohu zvaného Hlavačov (405 m) asi 3 kilometry severně od Rakovníka ve Středočeském kraji. Nejvýraznějším zbytkem hradu je dosud hluboký příkop s valem, obklopující celý areál. Hrad měl 4 části – 2 předhradí, přední a zadní část hradního jádra. Nevysoké hradní budovy byly vybudovány převážně z opuky a dřeva. Ze zdiva zůstaly pouze drobné úlomky kamene. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Archeologický výzkum v roce 1974 prokázal, že hrad vznikl zřejmě na počátku 13. století jako královský hrad a zřejmě plnil funkci prvního centra přemyslovského loveckého hvozdu. V roce 1253 hostil král Václav I. na hradě salcburského, míšeňského a bamberského biskupa a v letech 1245 – 1252 zde vydal některé významné listiny. O zánik hradu se po polovině 13. století postaral mohutný požár. Jeho trosky pak po staletí sloužily jako levný zdroj stavebního materiálu. Značné škody tu v minulosti napáchaly i některé amatérské archeologické průzkumy.

  • Kostel Všech Svatých v Bratronicích

    Kostel Všech Svatých v Bratronicích

    Bratronice, 27363

    (ve vzdálenosti 39,7 km od Penzion Zátiší)

    Barokní kostel Všech svatých v Bratronicích byl postavený v letech 1780 až 1783. Zajímavostí kostela jsou rokokové lavice v interiéru. Kostel stojí ve středu obce a nedaleko něj roste památný strom lípa malolistá.

  • Zámek Bezděkov

    Zámek Bezděkov

    Bezděkov, 34041

    (ve vzdálenosti 39,9 km od Penzion Zátiší)

    Zámek se nachází ve vsi Bezděkov na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná budova s hranolovou věží, která je zřejmě pozůstatkem původní tvrze. Další dvě věže jsou v nárožích. Součástí zámeckého areálu jsou i hospodářské budovy a park. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz ze 14. století byla na počátku 18. století přestavěna na zámek. Poslední velké úpravy zámku proběhly po roce 1855 podle projektu architekta I. Ullmanna.

  • Zámek Luhov

    Zámek Luhov

    Líšťany, 33035

    (ve vzdálenosti 40,1 km od Penzion Zátiší)

    Zámek byl postaven kolem roku 1780 v barokním slohu. Nynější majitelé od července 2006 zpřístupnili část přízemí, kde zaujme zejména rozsáhlá sbírka historických bicyklů Františka Babického z Rokycan.

    Prohlídka je možná o víkendech 10,00 až 16,00 do konce září.

     

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 40,6 km od Penzion Zátiší)

    Nejznámější dominantou jihočeské Blatné je bezesporu hrad a zámek, ale za návštěvu stojí také kostel zasvěcený Panně Marii, který zde nechal mezi lety 1290-1300 vybudovat Bavor ze Strakonic. Gotický chrám volně navázal na starší románskou svatyni, která dnes tvoří jeho sakristii. Pozdně gotický presbytář byl přistavěn v 15. století a kolem roku 1515 byla hlavní loď sklenuta čtyřmi páry polí unikátní sklípkové klenby.

    Zařízení kostela je téměř výhradně rokokové, z druhé poloviny 18. století, ale největšími klenoty mobiliáře jsou pozdně gotická socha Madony a krucifix pod vítězným obloukem z doby kolem roku 1520.

  • Zámek Blatná

    Zámek Blatná

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Penzion Zátiší)

    Zámek se nachází 95 km jižně od Prahy a je umístěn uprostřed tamních bažin. První zmínka o zámku je z roku 1235. Nejvýznamnější dobou pro hrad je 15. století kdy zde sídlil rod Lvů z Rožmitálu. Z přilehlé obory byl ve 20. století udělán anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům.

  • Zámek Chanovice

    Zámek Chanovice

    Chanovice, 34152

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Penzion Zátiší)

    Barokní zámek se nachází v obci Chanovice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek tvoří komplex jedno a dvoupatrových budov nepravidelného půdorysu kolem ústředního čtvercového nádvoří, do kterého vede dlouhý průjezd. Zachovalo se původní gotické zdivo s renesančními a barokními přestavbami. V interiéru zámku se uskutečňují příležitostné výstavy, ve sklepních místnostech je expozice lidových řemesel a v bývalých klenutých stájích lidové hračkářství. Na zámek navazuje rozlehlý park s vodními nádržemi a glorietem z 19. století. Původní gotická tvrz vznikla ve 14. století. Od 15. století ji vlastnili Chanovští z Dlouhé Vsi, kteří tvrz několikrát upravovali a patřila jim až do roku 1717, kdy ji koupili Rumerskichové, kteří nechali tvrz přestavět na barokní zámek. Od roku 1811 patřily Chanovice rodině Becherů, za kterých byl celý zámecký areál upraven prakticky do dnešní podoby.

    Celý zámecký areál v Chanovicích dnes tvoří společenské, vzdělávací, kulturní, ubytovací, odpočinkové a sportovní centrum pro občany šesti vesnic obce a pro návštěvníky obce. V Zámecké budově sídlí Muzeum Lidových řemesel.

  • Hrad Vrškamýk

    Hrad Vrškamýk

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 40,9 km od Penzion Zátiší)

    Rozsáhlé zříceniny kdysi významného královského hradu Kamýk, nazývaného také Vrškamýk nebo Hunec, stojí na nízkém návrší nad městečkem Kamýk nad Vltavou na Příbramsku ve Středočeském kraji. Kamýk byl typem hradu s plášťovou zdí a měl neobvykle pravidelný půdorys. Dochovaly se dosud vysoké nádvorní zdi hradního paláce se zbytky kaple a vstupní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil král Václav I. v 1. polovině 13. století v místech staršího knížecího dvorce, který se připomíná již v roce 1186. Hrad býval správním centrem staré kamýcké žuly a mocenskou oporou posledních Přemyslovců. Ve 14. století vybírala hradní posádka clo z plavby po řece Vltavě. Po vybudování Karlštejna však ztratil význam a byl opuštěn. Zpustlý hradní objekt pak využívali loupeživí rytíři, kteří přepadali vltavské lodě.

  • Skalka u Mníšku pod Brdy

    Skalka u Mníšku pod Brdy

    Mníšek pod Brdy, 25210

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Penzion Zátiší)

    Na návrší Skalka severně od Mníškem pod Brdy je poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny od K. Dienzenhofera z let 1692-1693, nově dostavěným barokním klášteříkem františkánů se špitálem, objektem poustevny z 18. stol. a obnovenými kapličkami křížové cesty z r. 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i daleko do kraje. Z Mníšku vede na Skalku stejnojmenná naučná stezka i zelená turistická značka.

  • Kamýcké prášení...

    Kamýcké prášení...

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 41,2 km od Penzion Zátiší)

    Kamýcké prášení aneb oprašování starých tradic se v roce 2008 bude konat opět na hradě, a to poslední víkend v srpnu. Podrobnosti v sezóně v Infocentru Kamýk.
  • Zámek Kolešovice

    Zámek Kolešovice

    Kolešovice, 27002

    (ve vzdálenosti 41,2 km od Penzion Zátiší)

    Zámek v centru obce Kolešovice, nacházející se v okrese Rakovník, v místě s kouzelnou přírodou, je i přes svůj vysoký věk stále dobře udržován. Prohlédnout si můžete původně renesanční budovu, která byla časem přestavěna do slohu barokního a dále ještě novodobě upravena. Okolní příroda vám pomůže zapomenout na vaše starosti a věnovat se aktivnímu odpočinku.

  • Památník Romským obětem války

    Památník Romským obětem války

    Lety, 82779

    (ve vzdálenosti 41,4 km od Penzion Zátiší)

    Památník byl vystavěn v místě bývalého vězeňského hřbitova u cikánského tábora, do kterého byly za fašistické okupace násilně umístěny rodiny většiny českých Romů. Autorem památníku založeného v roce 1995 je akademický malíř Zdeněk Hůlka. Zpočátku tu byl pracovní a později sběrný tábor, který byl v srpnu 1942 změněn na tábor pro Romy. Táborem prošlo za dobu jeho existence od srpna 1942 do května 1943 více než 1300 Romů, z nichž více než čtvrtina nepřežila a je pochována v místech současného památníku a na hřbitově v Mirovicích. Vězni, kteří přežili, byli deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

  • Hrad Roupov

    Hrad Roupov

    Roupov, 33453

    (ve vzdálenosti 41,6 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina hradu Roupov stojí na ostrohu nad stejnojmennou obcí na Plzeňsku. Z hradu se zachovalo obvodové zdivo hradního paláce, opevnění východního předhradí se dvěma baštami, torzo vstupního křídla s bránou a válcová obranná věž. Mimořádnou zajímavostí je hradní kuchyně z konce 16. století se štíhlým osmibokým komínem, který je charakteristickou dominantou zříceniny hradu Roupov. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl zřejmě již ve 13. století. V letech 1380 – 1393 byl hrad zcela přestavěn královskou dvorní hutí pro Něpra z Roupova. V letech 1595 – 1598 byla vybudována velká hradní kuchyně a hradní interiéry byly vyzdobeny přepychovými kamny. Páni z Roupova vlastnili hrad do roku 1607. Za třicetileté války hrad hodně utrpěl. Po roce 1704, kdy získal roupovské panství Jan Jiří z Haubenu, začal hrad chátrat a byl používán jako levný zdroj stavebního materiálu.

  • Zámek Manětín

    Zámek Manětín

    Manětín, 33162

    (ve vzdálenosti 41,8 km od Penzion Zátiší)

    Architektonický skvost období baroka. Areál zámku je spojený s kostelem a vtělený do celkové kompozice středu města z doby kolem roku 1730. Přístupný je od dubna do října s prohlídkovou trasou. V areálu je park a hospodářský dvůr.
  • Tvrz Buzice

    Tvrz Buzice

    Buzice, 83308

    (ve vzdálenosti 42,2 km od Penzion Zátiší)

    Tvrz byla založena ve druhé polovině 14 století. Vzhledem ke své velikosti byla často nazývána hradem. V 16. století byla přestavěna obytná křídla na východě a jihu. Již koncem první poloviny 16. století byla opuštěna a je uváděna jako pustá. V jihovýchodní části jsou dodnes dobře dochovány zbytky hradního příkopu a valů.

  • Hrad Rabštejn nad Střelou

    Hrad Rabštejn nad Střelou

    Manětín, 33162

    (ve vzdálenosti 42,3 km od Penzion Zátiší)

    Nejmenší město v České republice, ale i v Evropě – Rabštejn nad Střelou, nacházející se na Plzeňsku, se chlubí řadou pozoruhodných památek, patří mezi ně i zřícenina hradu a barokní zámek. Z hradu se dochovaly zbytky dvou válcových věží a pozůstatky hradního zdiva. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Barokní zámek je patrová budova s dvouramenným schodištěm.

    Hrad se poprvé připomíná již v roce 1269, o rozšíření hradu se postaral Oldřich Pluh z Rabštejna, který rabštejnské panství koupil v roce 1321. Za Gutštejnů hrad v roce 1467 marně dobývalo královské vojsko. Po roce 1524 vybudoval Lorenc Šlik ve východní části hradu renesanční zámek, když tento zámek zpustl, byl před ním v roce 1705 postaven nový barokní zámecký objekt, který byl v 70. letech minulého století rekonstruován pro potřeby školícího střediska ČTK.

  • Zámek Čimelice

    Zámek Čimelice

    Čimelice, 39804

    (ve vzdálenosti 42,8 km od Penzion Zátiší)

    Zámek stojí na severozápadním okraji obce Čimelice na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je trojkřídlá patrová budova s arkádovým vestibulem a mansardovou střechou. Zámecké fasády člení pilastry. Zámeckému interiéru dominuje hlavní sál, vyzdobený figurálními nástěnnými malbami z roku 1760, a 2 rokokové sály s tapetovanou chinoiserií. Na zámek navazuje park.

    Zámek nechali postavit v letech 1728 – 1730 majitelé čimelického panství Bissingenové. Barokní zámek s kaplí byl vybudován podle projektu architekta A. Canevalleho. Při úpravách po požáru v roce 1767 byl zámek rozšířen o věžičky postranních křídel. V roce 1778 zdědili zámek Vratislavové z Mitrovic, kteří nechali v roce 1819 nově upravit zámecké fasády. Od roku 1840 patřil zámek Schwarzenberkům. V letech 1951 – 1982 zde byla umístěna střední průmyslová škola filmová. V roce 1993 byl zámek v restituci vrácen Karlu Schwarzenberkovi. Do roku 2001 zde sídlila Nadace současného umění, nyní je však prázdný a nevyužitý.

  • Zámek Lány

    Zámek Lány

    Lány, 27061

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Penzion Zátiší)

    Při cestě z Rakovníka do Prahy v obci Lány stála ve 14 stol. zemanská tvrz. V roce 1589 ji získal císař Rudolf II. a přestavěl na renesanční zámek. Do raně barokního slohu byla upravena roce 1652. V následujících letech vlastnili zámek Schwarzenberkové, Valdštejnové a Fürstenberkové. Karel Egon Fürstenberk přebudoval zámek do dnešní podoby. V roce 1921 koupil zámek stát a objekt se stal letním sídlem prezidentů republiky. Součástí zámku je zámecký park, v němž si můžeme prohlédnout sochu sv. Jenovefy s laní a barokní kostel postavený v letech 1747-52. Západně od objektu najdeme palmový skleník. Park, kostel a skleník byly v 1990 opět zpřístupněny veřejnosti. Na park navazuje Lánská obora, kterou založili Valdštejnové v roce 1713. Obora je součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na místním hřbitově v severní části obce jsou pohřbeni T.G.Masaryk, jeho žena Charlotta, syn Jan a dcera Alice.
  • Zřícenina Petrohrad

    Zřícenina Petrohrad

    Petrohrad, 43985

    (ve vzdálenosti 43,4 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina gotického hradu stojí na vysokém návrší nad obcí Petrohrad na Lounsku v Ústeckém kraji. Dochovaly se pouze obvodové zdi paláce, zbytky hradebních zdí a kaple Všech svatých vybudovaná v polovině 17. století na základech okrouhlé hradní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal ve 2. polovině 14. století postavit Petr z Janovic. Hrad byl majetkem pánů z Janovic do roku 1483, poté jej vlastnili Gutštejnové a páni z Kolovrat. V roce 1559 je hrad uváděn jako pustý.

  • Zřícenina Karlík

    Zřícenina Karlík

    Karlík, 82907

    (ve vzdálenosti 44,1 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina hradu Karlík stojí na zalesněném ostrohu nad Karlickým údolím ve Středočeském kraji. Podle pověsti hrad sloužil k nocování ženských návštěv Karlštejna, protože podle nařízení císaře Karla IV. nesměly žádné ženy zůstat na Karlštejna přes noc. Dochovaly se pouze zbytky základových zdí a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil v roce 1358 císař Karel IV. V roce 1422 dobyli Karlík husité, poté zpustl a byl ponechán svému osudu.

  • Zámek Orlík

    Zámek Orlík

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 44,1 km od Penzion Zátiší)

    Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena k prohlídkové trase. Interiér zámku je vybaven cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, sbírkou zbraní, množstvím loveckých trofejí; sběratelé jistě ocení soubor vyznamenání a řádů, které získali předchozí majitelé za různé zásluhy. Návštěvníci mohou také částečně nahlédnout do soukromého křídla zámku, ve kterém je vše ponecháno tak, jak ho rodina v minulosti musela opustit. U zámku byl vybudován anglický park, ve kterém se nachází mnoho vzácných dřevin a také pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Prohlídku zámku Orlík si lze zpříjemnit výletem lodí po hladině Orlické nádrže. Počátky původně gotického hradu sahají do 13. století, v té době byl významným opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. Na počátku 16. století postihl Orlík velký požár a po té ho koupil Kryštof ze Švamberka, který ho rozšířil a upravil na renesanční zámek. V roce 1623 se Orlík stal majetkem Eggenberků a od roku 1717 byli vlastníky Schwarzenberkové. Zámek byl reprezentačně upraven pro orlickou větev Schwarzenberků. V roce 1802 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a ještě rozšířen. V letech 1849 – 1860 byl zámek ještě částečně regotizován. Roku 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 byl pak Orlík v restituci vrácen dnešnímu majiteli Karlu VII. Schwarzenberku, který v té době působil jako kancléř u tehdejšího prezidenta Václava Havla.

  • Zámek Dobřichovice

    Zámek Dobřichovice

    Dobřichovice, 25229

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Penzion Zátiší)

    Zámek stojí na levém břehu řeky Berounky v obci Dobřichovice ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s hranolovou věží a kaplí v západním křídle. Zámecký areál je uzavřen ohradní zdí se dvěma bránami. V kapli se zachovalo původní barokní zařízení. Z původní tvrze se dochovalo opevnění na severní straně. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz rozbořili Švédové za třicetileté války, křižovníci pak na jejím místě v roce 1676 vybudovali jednoduchý zámek s kaplí. V 1. polovině 18. století zámek vyhořel, následná oprava se pak protáhla až do roku 1779, kdy byla také postavena věž. V současnosti je zámek opět majetkem křižovníků, kteří jej postupně rekonstruují.

  • Zámek Nečtiny

    Zámek Nečtiny

    Nečtiny, 33163

    (ve vzdálenosti 44,3 km od Penzion Zátiší)

    Novogotický zámek je perlou obce Nečtiny na Plzeňsku. Romantický zámek se stylovými novogotickými věžemi na nároží a vysokými trojúhelníkovými štíty s cimbuřím obklopuje park s velkým rybníkem.

    Zámeček nechal v 16. století pravděpodobně vybudovat Florián Grysperk z Gryspachu na místě dnešní osady Hrad - Nečtiny. Za Grysperků (1549 - 1623) zde vyrostla jednoduchá renesanční stavba s odvážně rozepjatou valenou klenbou v přízemí. Pod zámečkem byl na nově založeném rybníce usazen mlýn a pod ním i pivovar. Všechny postavené objekty tak představovaly typický statek nebo také dvorec z období renesance. Rozsáhlou přístavbu provedl od roku 1657 Adam Václav Kokořovec z Kokořova. Největší přestavba do slohu novogotického proběhla v letech 1855 - 1858, kdy od roku 1839 až do konce druhé světové války byl majiteli panství francouzsko - německý rod hrabat Mensdorfů - Pouilly. Celá stavba zámku na půdorysu ve tvaru U je vestavěna do do rozsáhlého anglického parku s rybníkem. Dominujeme mu hranolová věž a je zdoben trojúhelníkovými štíty, cimbuřím a polygonálními vížkami. V roce 1964 zničil velký požár interiérové vybavení a výzdobu. Zámek se podařilo zrekonstruovat tak, aby alespoň exteriér získal svou původní podobu. Po roce 1945 se na zámku vystřídalo několik uživatelů, což mu vůbec neprospělo. Po zřízení zemědělského odborného učiliště byl historický objekt užíván jako škola a internát pro žáky. Dnes slouží potřebám Západočeské university. Možnost procházky na blízkou zříceninu hradu Nečtiny, stojící na vyvýšenině nad zámkem. Koncem 16. století nechali Gryspekové z Gryspachu vybudovat renesanční zámek. Za Kokořovců z Kokořova byl zámek v 1. polovině 17. století barokně rozšířen. V letech 1839 – 1945 vlastnil zámek rod Mensdorf-Pouilly, za kterých byl zámek ještě rozšířen a novogoticky upraven. V roce 1964 zámek vyhořel, v roce 1970 byl však renovován pro účely zemědělské školy. Nyní je zde Střední odborné učiliště zemědělské, zámek slouží i jako ubytovací zařízení.

  • Hrad Preitenštejn

    Hrad Preitenštejn

    Nečtiny, 33163

    (ve vzdálenosti 44,4 km od Penzion Zátiší)

    Zřícenina gotického hradu Preitenštejn stojí na kopci asi 1,5 km jižně od obce Nečtiny na Plzeňsku. Z hradu se dochovaly valy, příkopy, obvodová hradba opevnění a torza zdí přilehlých hradních budov. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal ve 30. letech 14. století jako vojenský opěrný bod na důležité zemské stezce vybudovat král Jan Lucemburský. Později se hrad dostával do zástavy – páni z Gutštejna, Pluhové z Rabštejna. V polovině 16. století byl hrad definitivně opuštěn.

  • Vodní hrad Švihov

    Vodní hrad Švihov

    Švihov, 34012

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Penzion Zátiší)

    Pozdně gotický hrad byl původně vodou chráněnou tvrzí ze 14. století patřící rodu Rýzmbergů. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. a začátkem 16. století postavil na jejím původním místě Půta Vihovský z Rýzmberka nový hrad s vodním opevněním, které vytvořilo umělý ostrov. Po třicetileté válce byl hrad změněn na sýpku a v 19. stol. opuštěn. Rozsáhlé opravy hradu byly provedeny státem po roce 1950. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. V kapli jsou umístěny hodnotné plastiky, zajímavá je rovněž hradní zbrojnice.
  • Žďákovský most

    Žďákovský most

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Penzion Zátiší)

    Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví.

    Žďákovský most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 15 km západně od Milevska. Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání. Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora (Brna) do Plzně. Celá mostní konstrukce působí dojmem mimořádně lehké stavby.

  • Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Unhošť, 27351

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Penzion Zátiší)

    Kostel je dominantou města Unhošť, které se nachází nedaleko Kladna. Byl postaven v 14. století je Unhošťskou nejstarší památkou. První doložená zmínka o kostele je z roku 1329. Na počátku 18. století byl barokně přestavěn. V sedmdesátých letech 20. století bylo do kostela instalováno 6 nových zvonů.
  • Hrad Červený Újezd

    Hrad Červený Újezd

    Červený Újezd, 82893

    (ve vzdálenosti 46,6 km od Penzion Zátiší)

    Soukromá stavba byla nazvána podle obce, ve které se nachází, tedy Hrad Červený Újezd a vznikla v letech 2001 - 2002. Záměrem bylo postavit naším stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti. V areálu hradu je umístěno muzeum. V muzeu uvidíte originály i kopie typických nástrojů, přístrojů a vybavení českého venkova minulého i předminulého století, doplněné selským malovaným nábytkem, dílnami tradičních řemesel, rytířským sálem, krčmou se staročeskými jídly a nápoji i hradním antikem. Nové interiéry vytvořili místní řemeslníci. Pokud tedy, jako my, rádi sníte a máte rádi historii, dobré jídlo a pití, přijeďte se přesvědčit, jak se nám náš úmysl zdařil. Hrad je pro návštěvníky otevřen 365 dní v roce (pokud již nejsou provedeny rezervace). VSTUPNÉ: Muzeum - dospělí: 120,- Kč děti, studenti, ZTP: 60,- Kč Skanzen a zahrada - otevřeny denně 9:00 - 17:00 dospělí: 60,- Kč děti, studenti, ZTP: 30,- Kč

  • Františkánský klášter Hájek

    Františkánský klášter Hájek

    Červený Újezd, 82893

    (ve vzdálenosti 47,9 km od Penzion Zátiší)

    Základní kámen pro zdejší Loretu položil hrabě Florián Jetřich Žďárský v roce 1623 v lesíku nazvaném Hájek. Loretánská kaple v Hájku byla dokončena a vysvěcena v roce 1625. Floriánův syn založil roku 1659 u zdejší kaple františkánský klášter. Ten byl dokončován až do 30. let 18. století. Hájecká loreta byla po více než 300 let oblíbeným poutním místem. Cesta z Prahy do Hájku byla lemována 20 poutními kapličkami, vystavěnými v letech 1720-26. Areál se stal po dobu druhé světové války depozitářem Archivu Země české, byly zde uloženy archivy klášterů jiných řádů, zrušených tehdy nacisty. Po přepadení mužských klášterů v roce 1950 komunistickou státní bezpečností se hájecký klášter stal táborem nucených prací pro mladé kleriky z různých řeholí. Tábor nucených prací zanikl v dubnu 1953, kdy se stalo z Hájku vojenské skladiště. Místo je opětně obnovováno od konce 90. let 20. století.

  • Kostel sv. Václava v Kladně

    Kostel sv. Václava v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 48,5 km od Penzion Zátiší)

    Kostel byl postaven v letech 1925-27. Je postaven v novobyzantském stylu. Věž je zdobena v průčelí svatováclavskou sochou od Ladislava Vocelky. Jak je Václavův bratr vraždil s korunkou a v hermelínu, alespoň tak to podává oltářní tyrolská řezba českého světce od France Štuflesera.

  • Nové Kladno

    Nové Kladno

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 48,7 km od Penzion Zátiší)

    Těsně po 2. světové válce vzniká na Kladně vzorové sídliště pro 1.500 rodin horníků a hutníků. Nejvíce toto období reprezentuje 6 věžových domů z let 1953-57. Třináct pater tvoří železobetonový skelet s keramickým obkladem. Dodnes patří svým celkovým konceptem, monumentalitou a řešením parteru s obchody a službami k nejlepším stavbám které u nás vznikaly v 50. letech 20. století. Pod domem jsou dva suterény s atomovým krytem, spalovnou odpadků, záložní agregát, prádelny, žehlírny. Vstupy do domů tvoří reprezentativní haly. V každém domě pak na cca 77 bytů šesti různých typů s unikátním systémem strotop (tedy vytápění ve stropech a stěnách bytu).

  • Kostel Zvěstování Panny Marie v Chyších

    Kostel Zvěstování Panny Marie v Chyších

    Chyše, 36453

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Penzion Zátiší)

    Kostel Zvěstování Panny Marie se nachází v obci Chyše u Žlutic v malebných Doupovských horách. Stojí na vršku zvaném Špičák (Špicberk) na východě obce a je viditelný ze širokého okolí. Jde o ranně barokní stavbu z 2. poloviny 17. století. Jeho věž skrývá dva vzácné zvony (1520 a 1572), z nichž starší je opatřen latinským nápisem, mladší českým nápisem. Za presbytariem kostela stojí márnice čtvercového půdorysu s vyžlabenými rohy, mansardová střecha je kryta šindelem. Kostel je obklopen hřbitovem s výklenkovými kaplemi. Hřbitov je nyní pietně upraven a jeho nejvzácnější náhrobky opraveny.

  • Umělá zřícenina Prašivice

    Umělá zřícenina Prašivice

    Nalžovské Hory, 34173

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Penzion Zátiší)

    Nedaleko Nalžovských Hor se dá na kopci nad rybníkem v lese nalézt umělá zřícenina hradu Prašivic. Tuto umělou zříceninu nechal vystavět JUDr. Ludvík Taaffe. Jedná se o kopii rodového sídla Taaffu z Irska. Mimo to nechal na Nalžovském zámku zvýšit věž, v rozích dostavět rondely, v průčelí vystavit balkon podepíraný sloupy. V přilehlém lesoparku lze nalézt kamenného draka a želvu.

  • Vila architekta Stádníka

    Vila architekta Stádníka

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Penzion Zátiší)

    Vila zaujme především kombinovanou mítanou a cihelnou fasádou členěnou dekorativními pilastry s ptačími hlavicemi. Celek je pak pevně usazen na opukové podezdívce.

  • Hrad Džbán

    Hrad Džbán

    Mutějovice, 27007

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Penzion Zátiší)

    Nevelké zříceniny hradu stojí na opukovém hřbetu Džbán nedaleko Mutějovic na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Hrad měl přibližně trojúhelníkový půdorys. Hrad byl kombinací hradního typu s plášťovou zdí a francouzského kastelu. Z hradu se dochovaly skromné zbytky zdí hradních paláců, hradeb, jedné z věží a také dosud hluboký příkop. Hradní areál je porostlý vysokým lesem. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Na místě pravěkého hradiště byl zřejmě koncem 13. století vybudován hrad, který byl založen jako královský. Nedlouho po svém založení byl však hrad opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dostupné pěšky, horské kolo

  • Zámek Chyše

    Zámek Chyše

    Chyše 30, Chyše, 36453

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Penzion Zátiší)

    Zámek se nachází mezi Rakovníkem a Karlovými Vary. První zprávy pocházejí z konce 12. století. Původní hrad byl v 15. století přestavěn a posléze dobyt a sbořen. V 16. století zde Mikuláš z Lobkovic nechal postavit renesanční zámek. Zámek byl ještě několikrát přestavován a zůstaly zde zachovány pozůstatky různých stavebních stylů.

  • Šnajdrova tiskárna

    Šnajdrova tiskárna

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Zátiší)

    Stavba Šnajdrovy tiskárny byla dokončena v roce 1911 a rozvíjí to nejlepší z kotěrovské moderny. Projektoval ji plzeňský rodák Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry. Rössler dokonale zkombinoval tiskařský provoz s komfortem obytné části. Komunika probíhala v přízemí systémem intimních dvorků a v patře obytnou terasou na střeše sazárny. Šnajdrova tiskárna byla první tiskárna, která začala vydávat v českém překladu knihy indického myslitele Rabindranátha Thákura ještě dřív než dostal Nobelovu cenu za literaturu.